Článek
Inspirací pro nový český celovečerní film bylo domácí mistrovství světa v parahokeji v Ostravě v roce 2019. „Ta emoce, kterou jsem prožil, mě tak pohltila, že jsem ji chtěl předat dál. Je tam celá řada skutečných příběhů, které jsou samozřejmě lehce scénáristicky upraveny,“ vysvětluje autor námětu Jiří Šindler.
Právě jedním z těch hlavních, na kterém film stojí, je životní příběh Radka Zelinky, který je předobrazem pro postavu Radima Musila v podání Tomáše Havlínka.
„V životě se nám může stát cokoliv, co nás položí na kolena a nevíme, jak z toho ven. A já tím filmem chci předat hlavně naději a inspiraci, aby lidé věděli, že za každým mrakem vyjde slunce,“ vypráví režisér a scénárista filmu Dan Pánek.
Souhlasí i herec Hynek Čermák, který kromě toho, že hraje jednu z klíčových rolí ve filmu, tak je zároveň společně s Ivanem Trojanem jeho koproducentem. „Chtěli jsme lidem připomenout, že je dobré pracovat se statečností a bojovností.“
Kromě předních českých herců a německého herce Tila Schweigera hrají ve filmu Neporazitelní skuteční parahokejisté, kteří zastávají hlavně scény na ledě. Větší prostor dostává například gólman Michal Vápenka, který má ve snímku i pár vět a jako jeden z mála parahokejistů hraje pod svým skutečným jménem.
Příběh Radka Zelinky byl inspirací pro postavu hlavního hrdinu filmu Radima Musila
Součástí filmu je i scéna, ve které parahokejisté pod vedením trenéra Boba Krulicha (v podání herce Ivana Trojana) trénují se zdravými hokejisty. Na ledě se tak prohání trojice legendárních hráčů - Patrik Eliáš v dresu New Jersey, Jakub Voráček v dresu Columbusu a Jiří Šlégr v dresu Litvínova.
Tvůrci si neodpustili ani hokejový vtípek pro zasvěcené, kdy manažer parahokejové reprezentace v podání Hynka Čermáka chválí Eliáše za jeho výkony v New Yorku, na což mu devětačtyřicetiletý útočník suše odpoví: „V Jersey. Hrál jsem v Jersey, jednadvacet let.“
I když diváci budou moci zhlédnout film v kinech poprvé až příští týden, snímek má za sebou už velkolepou premiéru v ostravské multifunkční hale Gong. „Ta atmosféra tam byla neskutečná, diváci tleskali ještě před samotným filmem, když přišli parahokejisté a po projekci následovalo sedmiminutové standing ovation,“ rozplývá se Šindler. „A já můžu už teď říct, že jsem opravdu šťastný, že tenhle film vůbec vzniknul. Navíc je skvělý.“
