Fantom, který by se Spartě v derby hodil. Denk býval postrachem Slavie

Pochopitelně, že se u mikrofonu Sport.cz řeč točila hodně kolem derby pražských „S". Aby ne, když to sobotní má nadmíru třaskavý náboj, neboť v sázce je nejen první příčka tabulky, ale nejspíš i mistrovský titul.

„Za našich časů se sice tvrdilo, že favorit v derby nevyhrává, ale já se Slavií prohrál jen jedno ze sedmi utkání, ve kterých jsem proti ní nastoupil. Nejspíš i proto, že se mi v derby neskutečně dařilo," má Denk pořád před očima sedm ligových derby, ve kterých nastřílel Šimurkovi a Přibylovi šest gólů.

Zazářil hned v prvním hraném na hřišti Slavie na konci května roku 1985, protože dal už do přestávky dvě branky a dál nebylo co řešit. Domácí Ivo Lubas po změně stran už jen snížil na 1:2...

„Na první gól mi nahrál Pepa Chovanec, já si zpracoval balon a levačkou ho poslal pod břevno. Před druhým jsem utekl slávistickým obráncům po pravé straně a pálil přes celou bránu," je Denk schopen i po čtyřiceti letech popsat, kdo mu nahrával a kam míč putoval.

„Aby ne, vždyť na derby chodilo dvacet třicet tisíc fanoušků, takže šlo o nezapomenutelný zážitek."

Nezapomněl samozřejmě ani na poslední derby, v němž skóroval. V Edenu nastoupil do druhé půle, čtyři minuty před koncem pečetil výhru Sparty 2:0, jenže tři minuty na to mu sudí Hošek ukázal červenou a on musel ze hřiště.

„Míra Beránek šel do souboje šlapákem. Jen tak tak jsem uhnul, protože to byl šílený zákrok. Vytočilo mě to, takže jsem napřáhl nohu a naznačil, že ho kopnu. Ale přísahám, nohu jsem zastavil a Míry se ani nedotkl. Existovat tehdy VAR, dal by mi za pravdu. Jenže v novinách tehdy napsali, že jsem Beránka trefil a já dostal flastr na tři zápasy. S mužstvem jsem proto nejel ani k poslednímu utkání do Banské Bystrice, kde jsme získali titul. Zůstal jsem v Praze a čekal na spoluhráče na parníku, kde jsme ligový primát patřičně oslavili," ponořil se v dalším díle Kopaček na hřebíku Denk do vzpomínek nejen na derby v květnu 1985, ale i na pět sezon, které ve Spartě prožil.

Pochopitelně že přitom přišla řeč na trenéry, pod nimiž hrával. Václava Ježka, Vladimíra Táborského i třeba Jána Zachara.

„U toho jsem byl odepsaný, hned jak do Sparty přišel. Zaškatulkoval si mě jako hráče, který nerad trénuje, takže jsem si pod ním už nezahrál. S ním si ale nesedl vůbec nikdo. Třeba Honzovi Bergrovi vyloženě podlézal, ale ten ho přímo nesnášel. Zacharovo působení by se mělo vyškrtnout ze sparťanské historie, protože to byl ztracený rok a ztracený titul. Nebýt Zachara, vyhráli bychom i tehdy ligu o parník," připomněl Denk, že mohl z Letné odcházet se čtyřmi, a nikoli „jen" s třemi mistrovskými tituly.

V Kopačkách na hřebíku ale došlo i na Denkův přestup do Slavie, ze kterého nakonec nic nebylo, angažmá mezi hradeckými „votroky", stejně jako třeba na exotické angažmá v Malajsii.

„Nejdřív jsem zaplatil Xaverovu padesát tisíc, abych se vykoupil ze smlouvy. Až pak jsme přestoupili s Mirkem Janů a Jardou Netoličkou do klubu FC Sabah, který byl na Borneu, takže jsme ke všem zápasům létali na pevninu. Ligu jsme zachránili a navrch tam prožili krásné fotbalové prázdniny," pochvaluje si štaci v Malajsii, stejně jako následné působení ve Francii Denk, který hrál fotbal o mistrovské body až do šedesáti.

„Však také znám všechna venkovská hřiště kolem Hradce Králové. Při oslavách šedesátin jsem ale definitivně pověsil kopačky na hřebík."

Vyprávění o tom, jaký byl a je život Miloslava Denka po skončení fotbalové kariéry, čím se živil a jak se dostal do Zadní Třebaně, se ale nakonec samozřejmě zase stočilo k derby pražských „S".

Spartě by se v něm střelec, který býval slávistickým postrachem, určitě hodil. „Trenér Priske má v kádru jiné hráče," usmál si při zmíněné narážce Denk. A jak výsledek derby tipoval? V čem vidí přednost Slavie?

I o tom mluví v dalším díle Kopaček na hřebíku. Proto se do jeho zpovědi zaposlouchejte, protože je výpovědí nejen o tom, jakým fantomem derby věčných rivalů Denk býval.