Článek
V elitní desítce Světového poháru byla častým hostem a to včetně prestižní Tour de Ski. Olympiáda v Pekingu mohla být vrcholem kariéry. Jenže její život nabral jiný směr a před rokem ohlásila do světa radostnou novinkou.
Na běžkách v těhotenství zůstala, jen z ostrých tréninků se staly volnější vyjížďky. „Na začátku jsem si klasicky přečetla všechno, co nesmím jíst, pít, nosit, na co se nesmím ani podívat, aby to malé neublížilo,“ pobaveně vzpomíná na začátek těhotenství.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Pak ale vrcholová sportovkyně dala přednost vlastním pocitům a instinktům. „Lyžovala jsem podle toho, co mi tělo dovolilo a jak mi to bylo příjemné. Naštěstí mi vůbec nebylo špatně, ani jsem neměla žádné zdravotní problémy,“ kvituje.
I po narození dcerky začátkem června se plánovala brzy opatrně hýbat. „Šla jsem se docela záhy projít poté, co nás pustili z porodnice. A zjistila jsem, že moc daleko nedojdu, což mě docela šokovalo, protože jsem si říkala, že chůze bude v pohodě,“ přiznává.
Postupně procházky v okolí svého domu na okraji Plzně prodlužovala a po třech týdnech se poprvé rozběhla. I díky povzbuzení od Kateřiny Neumannové, která po narození dcery Lucie rovněž začala v tomto čase běhat a zlatý olympijský happyend jejího příběhu je dobře známý.
I přes radu zkušenější kolegyně ale Razýmovou svíraly drobné obavy. „Měla jsem v hlavě takové pocity, co řekne okolí, až mě uvidí, že někde sportuju, aby si nemysleli, že jsem úplný blázen. A kdyby se mi něco stalo, že bych si to vyčítala, nebo mi to někdo chtěl v uvozovkách omlátit o hlavu,“ přiznává.
Žádný z malovaných černých scénářů nenastal, naopak se Razýmová cítila až nečekaně dobře. „Překvapilo mě, že jsem míň unavená než v minulosti. Asi hrají roli hormony, ale dřív jsem byla zvyklá chodit spát po obědě, teď mi to nechybí, ani se únava nedostavuje. Vždycky si říkám, kdy to přijde a kdy mě to prostě sekne, ale zatím dobrý,“ pochvaluje si.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Však už i první závody na kolečkových lyžích má za sebou a nevedla si vůbec špatně, když ji na domácím šampionátu předčila jen Kateřina Janatová. „Na ty závody jsem se moc těšila a zároveň jsem měla strašné nervy, že to bude úplný průšvih,“ neskrývala.
Teď už pomalu vyhlíží i závodní návrat na sněhu, který by měl přijít v prosinci v Rakousku a pak zřejmě i ostrý comeback do Světového poháru při náročné Tour de Ski. A kromě závodních plánů i vymýšlení ideálního režimu s dcerou.
Razýmové sestra, která vydatně pomáhala, je na studijním pobytu v zahraničí, a tak zatím často vypomáhají prarodiče, případně dcerka lyžařku doprovodí na trénink v kočárku. „Naštěstí je malá hodně klidné miminko, většinou trénink prospí,“ pochvaluje si.
Izabela začne na zahradě
A s ohledem na to, že oba její rodiče i další příbuzní mají lyžování v krvi, zřejmě nebude tak dlouho trvat, kdy se také malá Izabelka postaví na lyže. „Myslím, že až se naučí chodit, minimálně manžel to bude chtít vyzkoušet tady u nás na zahradě,“ usmívá se 31letá Razýmová.
Jak si na zátěž zvykalo její tělo? Láká ji, nebo spíš děsí padesátka jako nová trať pro ženy? A co si myslí o vyřazení ruských závodníků ze Světového poháru? Také na to přišla řeč v podcastu Mixzóna.
