Ochutnávka: Občas si přijdu jako blázen, říká atletka Jíchová

Na konci srpna oslavila půlkulaté narozeniny, objevila se minulý týden také v klipu fotbalové Slavie, kde láká fanoušky z jiných zemí do Prahy nejen na zápasy Ligy mistrů. Sice tam vbíhá na Staroměstské náměstí, ale je vidět, že k obávané rychlosti, kterou Nikoleta Jíchová před zraněním udivovala, je ještě daleko.

„Je to náročné, ale tím, že jsem profesionální překonávač překážek, tak věřím, že se s tím peru dobře. Snažím se o co nejlepší návrat zpátky a výsledek snad bude stát za to,“ líčí současnou situaci mladá atletka.

Běh přes překážky je složitá disciplína. Podle Jíchové není pro každého, vždyť nejde o úplně přirozený pohyb. „Občas si přijdu jako blázen, protože se rozbíhám naplno nějakých pětatřicet metrů a najednou musím vyskočit. Je to náročné, musíte mít v sobě nějaký rytmus a cit pro překážky,“ vysvětluje.

Právě delší absence této specifické činnosti je pro sympatickou blondýnu složitá. Závodní rytmus si tak připomíná různými způsoby. „Hledám metody, jak si ten pocit udržet. Jsou to třeba písničky, které mají stejný rytmus, jako můj patnáctikrokový na překážky. Mám zavřené oči a přemýšlím, jak běhám. Pouštím si také svoje nejlepší závody a snažím se tak pořád zůstat hlavou v závodění,“ zmiňuje Jíchová.

Psychickou pohodu si ale navozuje velmi nečekaně. „Hodně čtu. Mám strašně ráda stoicismus a Marka Aurelia. Jsem spíše impulzivní člověk a ta četba mi dává v životě určitý balanc. Jsou tam velké myšlenky a já o nich přemýšlím do hloubky,“ dodává letošní bronzová medailistka z halového mistrovství Evropy.

Moderátorce Barboře Černoškové Jíchová také přiblížila, jak se cítila první dny po zranění nebo jaké cíle si klade pro další roky.