O Rulíkově filosofii, kterou hráči přijali za svou a hokej zase všechny bavil

„Základem je víra, že Rulíkova filosofie může fungovat. Byť je šíleně náročná na bruslení; což přiznávají i sami hráči; tak když bude tým hrát pospolu, hodně bruslit, bude agresivní a určovat tempo hry a ne vyčkávat, vyplatí se to,“ míní Škvor, který všechny zápasy turnaje Karjala sledoval přímo v dějišti turnaje v Tampere a Växjö.

Na národním týmu bylo vidět, jak ho hokej pod Rulíkem baví, jak jsou navíc hráči připraveni obětovat se jeden za druhého, což Škvor ilustruje dvěma příklady ze zápasu proti Finsku.

Kézr pak připomíná, že drtivá většina hráčů přesně splnila role, které od nich Rulík požadoval. A navíc byli i produktivní, jak ukázali Voženílek, Matěj Stránský, Tomášek, Lenc a další.

„Stránského jsem v reprezentaci dlouho neviděl hrát takhle výborně,“ chválí útočníka Davosu Škvor a když má vybrat dva nejlepší hráče na turnaji, zmíní právě Stránského a Tomáška.

„Za sebe říkám Radana Lence a druhé jméno bude možná překvapivé, ale mně se ten kluk hrozně líbil. A to je obránce Jakub Galvas,“ říká Kézr.