Rulík poznal, že znovu nejde vstupovat do zlaté řeky

Stačila první třetina, po které Češi prohrávali 0:3, a čtvrtfinálový duel byl víceméně v trapu. Domácí Švédové si totiž další děj utkání pohlídali, a byť český tým měl jisté nádechy, k obratu bylo daleko. „Snad jen, jak jsme využili přesilovku 5 na 3, a hráli ještě další, tak kdybychom dali gól na 2:3, dostali jsme se zpátky do hry,“ míní Martin Kézr, šéfredaktor Sport.cz. „Ale za celý zápas jsme nenašli zbraň, kterou bychom Švédy přehráli.“

Duel podle Roberta Sáry, který strávil dva týdny v dějišti mistrovství světa, nastavil zrcadlo, jak výjimečný byl loňský tým. „Měli jsme štěstí, že byl víceméně v plné síle. Teď chyběl Palát, Zacha, Kaše, Kubalík, Tomášek, v obraně Gudas či Rutta. Zároveň jsme neměli brankáře, který by mohl aspirovat na cenu pro nejlepšího gólmana turnaje, což bylo v minulosti při úspěších klíčové. Sedlákovu řadu s Červenkou a Pastrňákem můžeme označit za 1A, ale chyběla lajna 1B, která by byla stejně či podobně nebezpečná. A třetí lajna, která může pozlobit. Letos byl zásadní propad mezi první lajnou a zbytkem,“ míní Sára.

Rulík v nominaci vsadil na hráče ze zlaté Prahy, nakonec se jich objevilo 15 z 26. A Kézr tak v podcastu vyvolává otázku, jestli víra ve zlaté jádro nebyla až příliš velká. „Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. A Radim Rulík podlehl pokušení, že by to dvakrát mohlo jít. Nemyslím, že si myslel, že obhájí zlato, ale věřil, že může dojít k medailím.“

Sára souhlasí, leč vysvětluje. „Logicky věřil týmu, který byl úspěšný. Věřil zlatému jádru už během turnajů EHT, kdy čekal, že se na ně nabalí nováčci. To je správný proces. Možná se ale zbytečně Radim Rulík tou vírou svázal, a především v defenzivě jsme to mohli vidět. Libor Hájek, David Špaček, Jakub Krejčík i třeba Tomáš Kundrátek, byť u něj byl zdravotní limit, jsou hráči, u kterých si nemyslím, že se jim turnaj výrazně povedl. A třeba Hájek nebyl dominantní ani v extraligovém finále. Jenže měl Rulík jiné možnosti? Mě napadá třeba Libor Zábranský.“

Právě v defenzivě byl zásadní rozdíl mezi špičkou. A i Filip Hronek, jenž je roky nejlepším českým bekem v NHL, nebyl od zbytku mužstva výkonnostně odskočený. „Čekal bych, že bude jinde. Podívejte na Pastrňáka, když byl na ledě, tak bylo vidět, že se něco děje. Byl o parník jinde, stejně jako celá jeho lajna,“ říká Sára.

Tým musí štvát především prohra s Amerikou. Po dvou třetinách tým vedl, v té třetí ale vinou zbytečných faulů duel ztratil. Výhra by přitom týmu umetla cestu play off - v čtvrtfinále by čekalo Rakousko, v případném semifinále Dánsko, které senzačně vyřadilo Kanadu. A právě i tomuto zázraku na ledě se podcast rovněž věnuje. „Spoustě českým fanouškům dánská výhra rozjařila zachmuřený večer,“ myslí si Sára, který ale tipuje, že titul získají Švýcaři. Kézr věří Švédsku.

Už za devět měsíců ale hokejový svět čeká další nablýskaná akce, olympiáda v Miláně. A i mistrovství ukázalo, že Rulík tam potřebuje mít maximum hráčů z NHL, aby mohl konkurovat elitním celkům. „Potřebuje posbírat vše, co tam máme. A v ideální formě. Doplnit to o hráče typu Červenka, Sedlák či Flek, který je adaptabilní. Dokáže vzít roli ve čtvrté brázdě, zvládá oslabení. Zároveň se ukázalo, že extraligoví beci se nemohou rovnat těm z NHL. Potřebujeme mít znovu partu kolem Gudase,“ říká Sára.

Výkonný výbor sice Rulíkovi může po šampionátu vypovědět stávající smlouvu, nicméně neočekává se, že by si nepřál jeho pokračování. „Věřím, že Radim Rulík i celý tým najde chuť pokračovat a podpoří ho i výkonný výbor. Největším poučením musí být, že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. Pro olympiádu musí složit tým jinak,“ uzavírá Kézr.