Nedali nám čuchnout. Potřebujeme deblistu, hrát čtyřhru hned po singlu je jiná disciplína, štvalo Lehečku

Málaga (od našeho zpravodaje) - Dvanáctého hráče světa dostal nejlepší český singlista pod tlak, fanoušci ve španělské aréně si mysleli, že má Australana na lopatě. Tenis je ale zrádný v tom, že se slaví až po proměněném mečbolu, a k němu se Lehečka v duelu jedniček nedostal.

„Většinu času jsem měl herně navrch, ale pak tam byly dva momenty, kdy se ukázalo, že já jsem třicátý a on je 12. Když jsem měl doservírovat zápas, tak jsem hroznou chybou pokazil první míček a pak on zahrál velice slušně. A následně to byly tři neproměněné brejkboly za stavu 3:2 ve třetím setu. Byly to momenty, kde se ukázalo, kdo je zkušenější,“ litoval Lehečka. „Jinak to byl super zápas. Ale výhru nepřinesl.“

A nepřinesla ji ani čtyřhra, do které Lehečka o půl hodiny později naskočil po boku Adama Pavláska proti loňským wimbledonským vítězům Ebdenovi s Purcellem. Kapitán Jaroslav Navrátil se ve svých plánech deblu obával a zápas mu dal za pravdu, i když výsledek 4:6, 5:7 vypadá z českého pohledu ještě hodně přijatelně.

„Nedali nám čuchnout. Je vidět, že to umějí, že o sobě vědí. Šanci jsme nedostali, na náš servis se skoro pořád hrálo a na jejich podání jsme neměli ani jeden brejkbol. Bylo to skoro bezbolestné,“ viděl Pavlásek.

Vzhledem k tomu, že Tomáš Macháč se fyzicky vyždímal ve dvouhře s Thompsonem a herní pohoda Jakuba Menšíka nebyla podle kapitána taková jako ve Valencii, šel do boje znovu Lehečka. „Fyzicky jsem se cítil docela v pohodě. Byl jsem schopen se nakopnout, ale herně to z mé strany nebylo takové, jak jsme potřebovali. Bylo pro mě náročné se adaptovat na deblovou hru. Nejdůležitější míče, když nepočítám servis, jsem měl natrénované tak, jak je mám hrát v singlu, to znamená hrát přes střed, což se v deblu nedá,“ povzdechl si. „Bylo třeba to dotáhnout do dvou tiebreaků, ale já nebyl schopný Adamovi stačit v té deblové kvalitě. Return mi nefungoval,“ uznala týmová jednička.

„Šli jsme tam s pokorou, v Davis Cupu se může stát cokoli. Měli jsme nějaké notičky, co hrají, ale skvěle servírovali a nedali nám vůbec šanci, ani příležitost se dostat do returnu. Bylo na nás, jestli servis udržíme nebo ne, ale byla to vlastně otázka času. Hodně jednostranné,“ mínil Pavlásek.

Našlápnutý a nesmírně perspektivní tým se singlisty Lehečkou (22 let), Macháčem (23) a Menšíkem (18) má stále jeden a tentýž problém. K Pavláskovi chybí ještě jeden deblista. A pohled na žebříčky ukazuje, že na českých kurtech momentálně nikdo takový v potřebné kvalitě není.

„Klobouk dolů před Jirkou, že po takovém singlu se dokázal ještě nakopnout na debla. Ale top týmy jako Austrálie, Itálie, Británie mají dva deblisty, kteří jsou odpočatí. A je rozdíl, když jdu hrát s Jirkou, Tomášem nebo Kubou, i když ta kvalita tam je, o tom žádná. Ale tím, jak ani jeden nehraje debl pravidelně, tak nejsme na sebe navyklí, nevíme, kdo se kde pohybuje. Potřebujeme dalšího deblistu, aby pak kluci mohli dát 150 procent do dvouhry. Ulevilo by se jim a mohli by se soustředit jen na svoji hlavní disciplínu,“ tvrdil Pavlásek.

„Není co dodat,“ souhlasil Lehečka. „Nemáme nikoho, kdo by byl Adamovi vhodným parťákem. Snažíme se pomoct, ale všichni tři trénujeme dvouhru a herní situace pro singla. A my potřebujeme nějakou stálou kvalitu. Hrát z první pozice proti de Minaurovi, který není žádný žebrák, a pak za 20 minut naskočit na debl je úplně jiná disciplína. V člověku je pořád spousta emocí z toho minulého zápasu, je to hrozně náročné. Na těchto turnajích, jako byly ve Valencii a v Málaze, se ukazuje, že mít sehraný deblový pár je klíčové…“