Článek
Sebevědomí mladé Američanky Ashley Kruegerové klesalo stále níž a níž, až z toho bylo nejjednoznačnější finále roku na okruhu WTA. V únoru v Kluži vyprášila Sorana Cirsteaová v souboji o titul Emmu Raducanuovou 6:0, 6:2. Třicetiletá Češka soupeřce nechala jen jeden game v úvodu první sady. Od stavu 2:1 si ale vzala deset her v řadě a svou vítěznou zónu do konce zápasu neopustila - 6:1, 6:0.
„Jsem šťastná, že jsem tu zase po 14 letech,“ spočítala šampionka, která do turnaje vstupovala na 86. místě světového žebříčku, zatímco Kruegerová byla 55. Sázkové kanceláře ale měly celkem jasno, že favoritkou je Češka, která vyhrála všechny čtyři předchozí vzájemné souboje. Američanku porazila na hardu, na antuce, dvakrát na trávě. Na japonském betonu ale byla převaha Siniakové zdaleka nejbrutálnější.
Po výměnách vždycky jen po očku mrkla na vadnoucí Kruegerovou a jela si to svoje až do konce 68 minut krátkého zápasu, který Američanka zakončila dvojchybou. Díky pěti výhrám v řadě se nyní Siniaková vrátí do nejlepší padesátky WTA, odkud decentně odsune Karolínu Plíškovou.
V posledních letech se přitom na českou hvězdu hrnuly komplimenty hlavně kvůli čtyřhře: grandslamové tituly, olympijská zlata… Až se Siniaková musela několikrát ohradit. „Nejsem jen deblistka!“
Výsledkově to připomněla právě v Japonsku, kde svou finálovou bilanci ze singlu upravila na 6:5. Tituly přivezla ze Šen-čenu a Bastadu (oba 2017), Portorože (2022), Bad Homburgu i Nan-čchangu (oba 2023), kde z mečbolů utekla Marii Bouzkové. Ve statistikách tak má víc vyhraných akcí než Karolína Muchová, Markéta Vondroušová, Linda Nosková nebo právě Bouzková. Od skutečně brutálního finále v Číně před třemi roky ale Siniaková na podobně vysoké mety až do tohoto týdne nedosáhla.
V singlu však měla tenistka z Hradce Králové vždy velké ambice, vyšplhala se na 27. příčku žebříčku dvouhry, což ale ve srovnání s jejím panováním v deblovém rankingu není tak ohromující. Letos by měla už pošesté dokončit sezonu na prvním místě čtyřhry, čímž se má v této statistice odpoutat na čele historických statistik od Martiny Navrátilové.
Svůj program na další sezonu ale Siniaková pořád nepřizpůsobuje jen deblu. „Singl má stále prioritu,“ zopakovala několikrát. V minulosti si dokonce pohrávala s myšlenkou, že by čtyřhru na celý rok úplně vynechala, aby se přiblížila k top 10, což byl její velký sen. Nakonec od úplného odstřižení zápasů ‚na půl kurtu‘ upustila z finančních, ale i herních důvodů. Debl jí pomáhá držet zápasový rytmus a pilovat taktiku.
Nastavení turnajového programu podle singlového kalendáře ale bude u Siniakové platit i v roce 2027. „Můj rozpis se pořád dělá podle dvouhry a turnajů, kam se dostanu. Že bych hrála jen debl, si teď určitě představit nedokážu,“ líčila po návratu z US Open, kde získala svůj 12. grandslamový titul v dámské čtyřhře.
„Hodně se vše bude odvíjet od singlového žebříčku. Kdyby se náhodou stalo, že spadnu a budu hrát kvalifikace, musela bych zvažovat, co a jak. Momentálně ale nemám v plánu, že bych pokračovala dlouhodobě jen ve čtyřhře,“ vylíčila Siniaková.
