Článek
„Diváci pomáhají vždycky hrozně moc. Je to speciální před nimi hrát,“ tvrdila Bouzková, na kterou jeden z příznivců v koncovce dvouhodinového zápasu křičel, že už má hlad, rád by šel na oběd, tak aby už favoritka proměnila mečbol.
„To je moment, co se fakt stane jenom s domácím publikem. Bylo to zase fajn. Když člověk jde ze střídačky, tak diváci hodně tleskají. Cítíme, jak lidi skandují, když vyhrajeme míč. A naopak, když je nějaká krátká výměna, kterou hned zkazím, tak je fakt ticho. Tenhle kontrast je hodně znát,“ zasmála se Bouzková, za kterou do Prahy dorazil i slavný přítel, finský kapitán hokejové Floridy Aleksander Barkov.
A znovu přišel okukovat tenis i jeho bývalý spoluhráč a mentor Jaromír Jágr. „Moc si toho vážím. Věděla jsem, že v hledišti zase bude i celá moje rodina. Brácha už nesbírá, má teď volno, takže mě taky podpořil. Je fajn s nimi ten den strávit,“ líčila 21. hráčka světa, která se proti outsiderce ze druhé stovky WTA (179.) ale dost natrápila.
„Spíš šlo o to najít ten správný rytmus, balanc, jak útočit a potom být zase občas solidní. Cítila jsem, že ona toho hodně vrátila. Občas jsem to tlačila až moc, pak zase málo. Jsem ráda, že mi to vyšlo hlavně v koncovkách a že jsem se tam našla,“ popsala vítězka obrat prvního setu ze 3:5 na 7:5.
Pražský turnaj je ale pro české hráčky tenisovou oázou. V drtivé většině se fandí jen jim, v hledišti zasednou rodiče, sourozenci, známí, kamarádi, ale i diváci, co se prostě přišli podívat na to, jak jsou domácí tenistky dobré.
„Myslím, že pro nás Češky je to jeden z hlavních důvodů, proč tady chceme hrát před plným hledištěm. Každý den se to zlepšuje a já už se těším na pátek,“ řekla Bouzková před čtvrtfinále.
Pro zahraniční hráčky je až skoro nepochopitelné, že se turnaj kategorie 250 hraje na šestitisícovém kurtu. I vzhledem k současné síle českého ženského tenisu by se tu dobře vyjímala klidně i pětistovka.
„Proč ne, to by samozřejmě bylo neskutečné! Myslím, že by to přilákalo ještě víc fanoušků,“ zasnila se Bouzková.
