Článek
Londýn (od našeho zpravodaje) - Poslední sada úvodního semifinále Muchové s Američankou Coco Gauffovou nabídla výběr z hroznů toho nejlepšího, co mohou nejlepší hráčky WTA na trávě nabídnout. Že z galerie efektních výměn vyšla po odvráceném mečbolu jako vítězka devětadvacetiletá Češka, je víc než skvělé.
Na centrkurt jste se šla rozehrát na semifinále právě s Lindou, jak jste ty chvíle společně prožívaly?
Před dvěma dny na kurtu číslo jedna nás nenechali ani rozehrát, a ty dvorce jsou přitom opravdu jiné. Byla jsem moc ráda, když nám řekli, že tam dopoledne můžeme jít. S Lindou trénujeme běžně skoro na každém turnaji, takže to bylo fajn. Když jsme končily trénink, popřály jsme si hodně štěstí. Vyšlo nám to oběma a jsem hrozně ráda, že to zvládla i ona.
Jste kamarádky, dá se to tak říct?
Známe se samozřejmě hlavně z tenisu, ale na turnajích se vídáme skoro každý nebo každý druhý týden. Tréninky si domlouváme záměrně, protože je to fajn. Linda je pohodářka, já taky, takže vždycky prohodíme pár slov. Myslím, že nejvíc jsme se sblížily během olympiády a od té doby se to vyvíjí. Máme moc hezký vztah.
Můžete popsat ty neskutečné momenty v tie-breaku? Odvrácený mečbol, rybičku, podklouznutí při vašem mečbolu…
Zatím je to vážně mlha v hlavě a hrozný šrumec. Bylo to strašně nahoru dolů. Nejdřív mečbol, další mečbol, pak ustřelený míček deset metrů v autu a hned nato winner. Byl to strašně těžký zápas a vůbec nevím, jak se mi povedlo se z toho dostat. Ke konci jsem si pro to ale prostě šla. Měla jsem i trochu štěstí, všechno hrálo se mnou. Byla jsem hrozně ráda, když se mi zápas podařilo uzavřít.
Co se vám honilo hlavou během odvráceného mečbolu, kdy Gauffová fatálně chybovala.
Říkala jsem si: Díky za ten kraťas do sítě! Protože ona měla výměnu dobře rozehranou a já jsem to tam předtím jen tak z nouze hodila. Byla jsem ráda, že to v ten moment nezvládla.
Jak jste na centrkurtu cítila? Diváci evidentně víc fandili vaší soupeřce.
Rozehrávka mi hodně pomohla zvyknout si na areál, střechu a celé okolí. Atmosféra byla skvělá, hrát tam je úžasný zážitek a ještě lepší je připsat si výhru. Fyzicky i psychicky to byla dlouhá a náročná bitva. Ke konci mě píchalo v boku, s břišním svalem to ale nemělo nic společného. Nemohla jsem popadnout dech a snažila jsem se to místo trochu rozmasírovat, aby to přešlo.
A teď vás čeká druhé grandslamové finále po Roland Garros 2023. Bude to výhoda?
Musela bych si vzpomenout, co jsem dělala v Paříži… Vlastně ani nevím, jak jsem tehdy trávila den volna. Budu se ale snažit dělat totéž, co tady celých čtrnáct dní. Dodržím stejné věci. Zítra si půjdu na půl hodiny zahrát, abych měla cit pro míč a zvykla si na kurt. Pak mám půl dne volno, zajdu si na dobré jídlo a každý den taky chodím do stejné kavárny. Zkusím zůstat v klidu, co nejlépe zregenerovat a v sobotu mě čeká ten poslední zápas.
Kdo všechno vás teď přijel do Wimbledonu podpořit?
Spousta kamarádů a známých. Můj box byl hodně hlasitý, dalo mi to spoustu energie a bylo to moc příjemné. Naši jsou doma, ti mi fandí, ať už hraju kdekoliv a cokoliv, a jsou ze všech vždycky nejvíc nervózní.
