Článek
Letošní rok pro vás byl netradiční, světový šampionát standardně v olympijském roce nebývá. Bylo těžké sebrat do Dánska zbytky sil?
Díky tomu, kolik mám natrénováno, to není nic, co bych neměl zvládnout. Ještě mě neomezuje věk, a navíc mě neskutečně baví závodit. Čím víc, tím líp. Absence v Kodani by přicházela v úvahu, kdybych přivezl medaili z olympiády. Takže to bylo dané. (smích)
Jak budete na rok 2021 vzpomínat? Po dvou zlatých na červnovém ME v Poznani přišlo olympijské zklamání v podobě pátého místa, tečku ale obstaral stříbrný double...
Je jasné, že hlavní závod byl ten olympijský. Chtěl jsem hrozně moc uspět, plán úplně nevyšel. Díky dobrým výkonům v posledních závodech ale budu na letošní rok vzpomínat kladně.
Byla sezona náročnější po fyzické, nebo psychické stránce?
Možná si někdo řekne, že jsem přecitlivělý, ale zvládat psychiku je těžší. Já jsem po každém závodě úplně vyždímaný, není mi dobře, cítím se jako nemocný. A právě psychický stav mě vyčerpává nejvíc. To platilo zejména o olympiádě.
V čem jsou hry jiné?
Je těžké popsat, co se na olympiádě odehrává. Světový, nebo evropský šampionát je moje komfortní zóna. Tam jsem jako doma, vím přesně co mám dělat. Na hrách jsem byl sice podruhé, ale je to prostě jiné. Navíc jsme tam byli měsíc dopředu a měli jsme to v hlavě dennodenně. Ani to ve výsledku moc nepřispívá. Ale nechci, aby to znělo jako výmluva. Prostě jsem v den D nebyl dost rychlej. Přesto jsem s Tokiem spokojenější než s Riem. Věděl jsem, že jsem vydal maximum. I když bych si přál jiný výsledek.
Jaké jsou vaše další plány po náročném roce?
Až do konce roku budu trénovat volněji a individuálně. Ne že bych se chtěl válet na gauči, ale bude to spíš aktivní odpočinek, pustím se i do jiných sportů. V listopadu si možná pojedu s týmem lehce zatrénovat na soustředění do Turecku. A od ledna do toho naskočím zase naplno.
