Článek
Dosud se o místa pro olympiádu bojovalo v jednom závodě v podobě mistrovství světa, pak se ještě v některých kategoriích doplňovala startovní listina v kontinentálních kvalifikacích.
Pro Los Angeles se bude kvalifikovat na základě žebříčku, do něhož se počítá osm z deseti nejlepších výsledků na velkých závodech v letech 2026 a 2027, což jsou světové a kontinentální šampionáty a Světové poháry. Body se budou získávat pro jednotlivé země a šest nejlepších získá právo poslat kajakáře na olympijské hry. Další se pak doplní z kontinentálních kvalifikací, kam už ale nemůžou jet země, které kvalifikovaly jiné posádky.
Záludnost systému spočívá v tom, že body se nebudou získávat jen na trati 1000 metrů, která je na singlu olympijská. Maximální bodový zisk můžou získat i závodníci na pětistovce, či dokonce dvoustovce a pětikilometrové trati, které často vyžadují zcela odlišné somatotypy závodníků.
Takže pokud bude mít nějaká země specialistu třeba na pět kilometrů, který vyhraje všechny závody, vybojuje olympijskou místenku, ale na hry stejně s největší pravděpodobností pojede jiný závodník, který se této trati věnuje. I když ve srovnání se světem bude mít nižší výkonnost.
Změna vyvolala v kanoistickém světě vlnu reakcí, minimálně v Česku převažují ty negativní. „Ten systém je hloupý a nerozumím tomu,“ kroutil hlavou třeba Petr Fuksa starší, jenž dovedl k olympijskému zlatu na kanoi svého syna Martina. „Hodně závodníkům to přijde nefér,“ přitakává Pavel Davídek, kouč Dostála.
Pro oba české olympijské šampiony je pozitivní, že můžou sbírat body i na pětistovce, která je jejich parádní tratí. Negativem zejména pro Dostála je, že musí objet ve formě všechny závody včetně Světového poháru v Kanadě, neboť pravidla vyžadují zisk bodů i při závodech na jiném kontinentu.
„Byl jsem na čtyřech olympiádách, povedlo se mi ji vyhrát. Budu se připravovat tak, abych vyhrál i na další, ale otázka je, jestli se na ni s tímhle systémem dostanu,“ pokrčil rameny.
„Starý systém, kdy jsem se mohl připravit na jeden závod, mi seděl mnohem víc. Jsem ve špičce od roku 2012, závodů jsem objel spoustu a život plyne dál. Chci zažívat i jiné radosti než jen pořád jezdit po závodech, ale bohužel to nejde,“ říkal 33letý kajakář a na mysli měl zejména svoji snoubenku Anežku Paloudovou a jejich syna Jonatána.
Trenérovi Pavlu Davídkovi a kajakářským partnerům Josefu Dostálovi a Anežce Paloudové dělal na tiskové konferenci společnost třičtvrtěroční Jonatán.
„Viděl jsem na sociálních sítích historické statistiky, že jsem jako singlkajakář třetí v historii v počtu medailí z velkých akcí. Ale pak jsem se podíval na toho malého klučíka a říkal si, že to je mnohem víc, než jestli mám šest nebo osm medailí. Ale chci Jonatánovi a třeba pak i jeho sourozencům ukázat, že táta je a bude nejlepší na světě,“ přiznal svou současnou motivaci.
Dostál vyhrál na domácí nominaci v Račicích i přes nachlazení závod na 500 a 1000 metrů. „Nebyl jsem s výkonností úplně spokojený, ale ladíme směrem k Szegedu, tam už by to mohlo být lepší,“ věří.
