Článek
Neměl jste obavy, jestli plán jet přes Srbsko kvůli omezením cest z EU vyjde?
Měl. Dokud jsme neprošli imigrační kontrolou v Los Angeles, byl jsem dost nejistý. Už jen proto, že by se mi nechtělo hned zase letět čtrnáct hodin zpátky do Istanbulu a pak dál…
Do Bělehradu byste asi jinak v zimě trénovat nejel…
Pro mě to bylo dost krušné, v Srbsku bylo možná jen o stupeň tepleji než u nás, naštěstí moc nefoukalo, ale na té studené vodě jsem se dva týdny trápil. Když to srovnám s Kalifornií, kde máme osmnáct až dvacet stupňů a vymetenou oblohu, byl to hodně velký skok.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Hlavně kvůli počasí nedáte na Kalifornii dopustit?
Není to tu dokonalé, ale pro nás je dobré, že to není uzavřené tréninkové centrum, poznáme i život okolo, a to počasí je stabilní. Ani vedro, ani zima, nefouká moc vítr a není tu slaná voda. A najít teď místo po Evropě není snadné, v Seville nebo Portugalsku je to narvané kajakáři, k tomu tam jezdí motorové čluny, tak je občas vlnobití…
V Chula Vistě jste z Evropy sami?
Viděli jsme pár britských boxerů. Na jezeře potkáváme už jen reprezentaci amerických veslařek, jinak jsme pány loděnice.
Chula Vistu jste narychlo opouštěl na jaře, kdy se rozjela první vlna pandemie a odkládala olympiáda. Jak se tam změnila situace? Kalifornie omezovala pohyb osob.
Opatření jsou podobná jako u nás. Na mě víc než ty restrikce působí, jak to vnímají lidi okolo. Na jaře jsem byl trochu vystresovaný, jak chodily zprávy z domova, tak jsem byl sám dost negativní. Teď už mi to přijde jako normální soustředění za necovidových dob, i když samozřejmě by bylo příjemnější se občas najíst v kantýně než si pořád nosit jídlo na pokoj. A je pravda, že Američani tady chodí s rouškou všude, přijde mi, že se hodně bojí. Někdy se při tom striktním dodržování člověk až chytá za hlavu.
Cesta zpět by měla být bez komplikací?
Vracíme se v neděli, hned půjdeme na testy, ale myslím, že přijít tady k nákaze je složité. Jako skupina sdílíme jednu domácnost, ven chodíme s rouškou, jsme zodpovědní, aniž bych to chtěl zakřiknout. Cesta domů nebude ideální jako dřív s jedním hodinovým přestupem, ale aspoň si ten let dvěma přestupy trochu rozdělíme.
Podle sociálních sítí byl čas i na váš oblíbený rybolov.
Byli jsme s kamarádem od ségry, který je místní, lodí v Mexiku. Jeli jsme rychlým člunem asi deset kilometrů od břehu na vyhlášené místo. Lovili jsme rockfish, což jsou ryby, které dorůstají docela velkých rozměrů. Tahali jsme jednu za druhou, což byl i dobrý trénink, protože to trvalo třeba pět šest minut.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Na fotkách je vidět, jak měly změnou tlaku vypouklé oči. Skončily na talíři?
Přesně tak, čerstvé mořské ryby jsou výborné. Připravil jsem si je jen se solí na másle a úplně se rozpadaly na jazyku.
Zmínil jste sestru Aničku, ta už je stabilní součástí vašeho týmu?
Od roku 2018 s námi jezdí na všechna soustředění jako fyzioterapeutka, stará se o masáže, rozcvičky… Přece jen už nejsem nejmladší (27 let), tak aspoň rychleji zregeneruju.
