Článek
Modena (od našeho zpravodaje) - Pastrňáků nežije v Česku mnoho, podle statistických údajů jen něco málo přes 350. Matěj s Davidem ale v žádném příbuzenském vztahu nejsou. Hokejista Bostonu pochází z Havířova, zatímco 20letý smečař z Prahy, kde od mala začínal s volejbalem na Proseku.
„Slýchám hodně dotazů, co mám s Davidem společného. Je to skvělý sportovec a mám k němu velký obdiv za to, co dokázal, ale žádná spojitost mezi námi není,“ konstatoval jeden z nováčků ve volejbalové reprezentaci.
Čím vás váš jmenovec inspiruje?
Odhodláním. Vždycky se mi líbilo, že i když měl těžkou sezonu nebo nějaké rodinné problémy, tak se sbalil a stejně šel pomoci národnímu týmu. Přiznám se, že až tak moc NHL sledovat nestíhám, ale i když chtěl vyhrát Stanley Cup a nepovedlo se mu to, stejně přijel.
A přezdívka Pasta se vžila také po něm?
Dalo by se říct. Jak jsem začal růst, tak se Davidovi začalo říkat Pasta, tak mi většina lidí začala říkat stejně. Ono se to k tomu příjmení hodí.
Pojďme více k volejbalu. Jak zatím mistrovství Evropy plní vaše očekávání?
Zatím tak, jak jsem očekával. Jsem rád, že tady jsem. Porazili jsme soupeře, které jsme měli. Ty věhlasnější jsme měli až teď na konci skupiny. Hodně kluků tady znám jak z mládežnických kategorií, tak z klubu, to mě také těší.
Loňské čtvrté místo na mistrovství světa jste sledoval ještě zpovzdálí. Jak jste ho prožíval?
Medaile nebyla daleko, ale od semifinále už mi přišlo, že ta úroveň soupeřů byla přeci jen dál. Bylo to vlastně podobné jako v té mládežnické kategorii, kde jsme se na světovém šampionátu do 21 let dostali do semifinále po těžkých a intenzivních zápasech a potom už to bylo nad naše síly.
Letos v létě už to ale klaplo a s reprezentací do 22 let máte zlato z Evropy. Co z vašeho pohledu stojí za vzestupem volejbalu v Česku?
Lidé jako Jiří Zach, Jan Svoboda a Michal Nekola. Ten byl u nás od začátku a vymyslel celé nastavení už od ročníku 1999. Od našich zhruba 13 let jsme měli sto dnů společné přípravy. Jezdili jsme přes víkendy na kempy a na nich jsme se podle mě hodně posouvali. Funguje to takhle už několik let po sobě. Všechny ročníky od 1999 až do 2005 vlastně získaly na velkých akcích nějakou medaili, takže to je podle mě velký úspěch a stojí za ním výše zmínění.
Takže vás nejvíce posunula, řekněme, síla kolektivu?
Je to hodně specifické, protože hodně lidí bylo v té partě opravdu dlouho. A každý nově příchozí vždycky dobře zapadl. Zároveň byly dobře rozdělené role. Každý věděl, co od druhého očekávat. Všechno bylo zkrátka dané, sedlo si to a skončilo tak, jak jsem doufal. Pořádným úspěchem.
Co pro vás bylo nejtěžší na přechodu z mládežnického volejbalu do toho seniorského?
U dospělých se neodpouštějí žádné chyby. U mládeže se občas stane, že přihrajete špatně lehký balon, zkazíte snadnou věc. Tady se to stávat nesmí a je na to velký tlak ze strany trenéra i spoluhráčů. V tom je největší rozdíl a je to tak samozřejmě správně.
Na klubové úrovni jdete z Karlovarska do druhé polské ligy. Na první pohled vypadá angažmá v Bielsko-Białé jako krok zpátky.
Druhá liga v Polsku má podle mě vyšší úroveň než naše extraliga. Respektive ty tři top týmy u nás, Budějovice, Karlovarsko a Lvi, by podle mě hrály nahoře i v první polské lize. Nechci nikoho shazovat, ale zbytek by měl problémy i ve druhé polské. Šlo mi o to nejít někam na lavičku, protože potřebuji pravidelně hrát. V lize je hodně kvalitních zápasů. Zatímco v Karlovarsku můžete jít do 80 procent zápasů s tím, že ať budete hrát jakkoliv, víte, že vyhrajete.
Bielsko-Biała přitom hrála o postup. Nechybělo moc a mohl jste hrát první polskou ligu.
S napětím jsem to sledoval a chtěl jsem, aby postoupili, ale Katovice byly velký favorit. Bielsko-Biała šlo do finále ze šestého místa, což už tak bylo překvapení. Zase je to nějaký cíl, který chceme potvrdit a znovu se dostat do finále.
Jak se těšíte na nahrávače Jakuba Janoucha, který bude v klubu s vámi?
Je to určitě fajn, že člověk není v cizí zemi sám. Jsem rád, že mi Kuba může pomoct, poradit. Prostě tam budeme spolu.
V Polsku volejbalem žijí. Lákala vás atmosféra, kterou umí vytvořit?
Určitě. Předpokládám, že na naši ligu nebude chodit tolik lidí jako na Plus ligu, ale určitě budou vyšší návštěvy než 30 nebo 50 lidí, kteří chodí na některých místech v Česku. Myslím, že tam celkově ta profesionalita bude výrazně vyšší.
