Článek
„Zaostali jsme ve všech herních činnostech a schytali pořádnou facku. Nešel nám příjem, ani obrana na bloku. Soupeřky takové úrovně, které proti nám ve čtvrtek v Manile stály, pak není čím zastavit. USA předvedly skvělý a velmi fyzický volejbal,“ líčil trenér Jannis Athanasopulos.
Pro hráčky to byla v podstatě krutá lekce. „Hodně nás mrzí, jak utkání vypadalo. Dokonce víc než to, ale slušnými slovy bych to asi nepopsala. Nepředvedly jsme, co umíme. Prosadit se proti Američankám bylo strašně těžké. Mají vysokánský a dobře postavený blok, navíc nás měly dobře načtené a nikdy jsme s nimi neudržely krok až do koncovek,“ mínila univerzálka Monika Brancuská.
Doslova křest ohněm zažívala osmnáctiletá střídající smečařka Bára Rejmanová. „Trenér mi říkal, že to mám řezat, ale americkým blokům je to těžké. Holky proti mně byly hodně vysoké a i když jsem hledala prsty na otečování, prostě to nelepilo,“ říkala hráčka kladenského Národního volejbalového centra.
„Reprezentace je pro mě samozřejmě veliký skok vpřed, tady nepadne tolik balónů jako v extralize a musíme se sakra nadřít na bod. Tady hrají největší světové hvězdy z těch nejlepších lig a já jsem moc ráda, že proti nim dostávám šanci,“ líčil benjamínek reprezentace Rejmanová.
