Článek
O ORGANIZACI. „Není to o nás bafuňářích nahoře, ale o traťařích, stadioňácích a rolbařích, kteří to tu odmakali. Všichni nám říkali, že jinde by se mistrovství světa už v tuhle chvíli nejelo. I na galavečeru mi tu říkali, že nikdo nevěřil, že to v nadmořské výšce 700 metrů zvládneme. Díky štábu, musím jim dát velké prémie, strávili tu čtrnáct dnů, Vlasta Jakeš (ředitel závodů) spal snad čtyři hodiny denně… Máme úžasný tým, až jsem z toho naměkko.“
O OBAVÁCH. „Já vůbec nepochyboval, že by se závody neodjely. Spíš jsem měl strach, aby vydrželi lidé. Ten nápor byl obrovský, spousta nás polehala s chřipkami, covidem… Lidé padali na ústa, tak jsem se bál, ať ten lidský potenciál vydrží.“
O SNĚHU. „Spousta lidí mi nadávala za zásobník sněhu. Ale ukázalo se, že pokud budeme chtít do budoucna garantovat závody, je to nezbytnost. Teď v Evropě nikde neleží sníh pod 1500 metrů nad mořem a výš máme jen Anterselvu, možná Pokljuku. Nebýt zásobníku, museli bychom mistrovství zrušit.
O ROZPOČTU. „Počasí přineslo vícenáklady, řádově v milionech korun. Ale plán B jsme měli. Rozpočet určitě nebude minusový.“
O DIVÁCÍCH. „Obdivuju lidi, že chodili, i když výsledky nebyly dobré. I kluci z televize mi říkali, že sledovanost byla o 200 až 300 tisíc diváků větší než vloni.
Nedělní závody sledoval Jiří Hamza (vlevo) i po boku prezidenta Petra Pavla.
O ČESKÝCH VÝSLEDCÍCH. „Určitě nejsou dobré, i když se oproti sezoně zlepšily. A je jasné, že nemůžeme pořád jen říkat, že jsme perspektivní. Nehořeli jsme ani tak na lyžích jako při střelbě, krom mužské štafety. Ale když jsem tu sledoval Tomáše Mikysku, to je radost. Má veškerý potenciál, nepřemýšlí nad tím do hloubky. Je obdivuhodné, že to takhle odjede, když trénuje tři měsíce po čtyřměsíční pauze.“
O PŘÍPADNÝCH ZMĚNÁCH. „Asi neděláme vše dobře, když se nedaří. Musí si k tomu své říct Ondra (Rybář) ze sportovní pozice, mně nepřísluší rozebírat, jestli máme dobrou techniku na lyžích nebo blbou techniku střelby… Zabývat se tím budeme, musíme se připravit na olympiádu. Ve štafetách můžeme jezdit do šestky, ale je třeba udělat krok B a posunout se k medailím. Ale nějaká opatření budeme určitě přijímat až po sezoně.“
O DALŠÍCH VELKÝCH AKCÍCH. „Určitě se arena nestavěla, aby tu závody nepokračovaly. Světový pohár každý rok? Po tomto šampionátu se to přímo nabízí. Priorita mezinárodní federace je, aby se akce dávaly tam, kde na ně chodí lidé. Pevné místo v kalendáři mít asi nebudeme, vždycky spíš takový žolík. Prosincový termín je pro nás kvůli počasí rizikový, musíme přijít na řadu až po Novém roce.“
