Článek
Měla za sebou první pobyt na ledě v tréninkové hale O2 Universum. „V hlavní hale jsem se byla zatím jen podívat a vypadá nádherně,“ rozplývala se. Však v O2 areně byla jen jako malá holčička. „Na nějakém disneyovském představení. Už jsem tehdy bruslila a strašně mě to nadchlo,“ vyprávěla s úsměvem pro Sport.cz.
K tomu, aby se v největší české hale představila i jako aktivní účastnice, musela udělat dva kroky. Zaprvé vyhrát mistrovství republiky, což si mohla v prosinci odškrtnout. Tím si vybojovala účast na evropském šampionátu v Sheffieldu. Pro start na mistrovství světa si ale potřebovala vyjet minimální technické skóre, které jí dlouho unikalo.
Stresující období? „Spíš z toho důvodu, že jsem měla naplánovaných hodně závodů a chtěla jsem se o to pokusit. Nestresovala jsem se tím, že musím, protože jsem věděla, že když zajedu programy, jak mám, ty body získám. A kdybych je nezískala, tak to znamená, že na to nemám, abych tu byla,“ popisovala své nastavení.
Po nepovedeném mistrovství Evropy přišla úleva při závodech v Meranu. „Byl to už třetí závod po sobě, tak jsem byla ráda, že nemusím hned na čtvrtý a mohla jsem se v klidu připravovat na mistrovství světa,“ popisovala.
Příprava na šampionát obnáší v jejím případě poměrně dost cestování. Letní soustředění měla ve Francii, zimní základnu má její skupina v italském Rittenu nedaleko Bolzana. „Jen je to docela vysoko v horách a už tam na ledě byla celkem zima, tak jsme ještě vyrazili do Švédska za lepšími podmínkami,“ vysvětluje.
Česká krasobruslařka Barbora Vránková
Tři roky se přitom připravovala v Moskvě, kde se o ni trenérsky staral Sergej Davidov. Ve skupině byla jako jedna z mála zahraničních krasobruslařek, do ruské metropole se přestěhovala s celou rodinou.
„Nikdy by mě nenapadlo, že tam skončím, do té doby jsem trénovala jen v Česku,“ vzpomíná. Ale na soustředění se jí zalíbilo, jak ruská skupina pracuje. „Začali jsme zjišťovat, jestli by vůbec šlo se k nim připojit. Pak jsme si s rodiči řekli, že to zkusíme a jdeme do toho. Jsem jim moc vděčná, že mi to umožnili,“ děkuje za šanci připravovat se u špičkových trenérů.
Do Moskvy vyrazila s mámou a dvouletou sestrou. „Táta za námi jezdil a pak se vracel,“ líčí Vránková. Školu řešila online. „Já to tak měla i v Česku už od čtvrté třídy. Maminka je učitelka, tak mi dost pomohla, ale sama nechápu, jak to zvládla mi pomáhat,“ přiznává.
Možná by z vyhlášené ruské krasobruslařské školy čerpala dodnes, jenže veškeré rodinné plány změnilo rozpoutání války na Ukrajině. Za této situace zůstat v Moskvě nepřipadalo v úvahu.
„Zaprvé jsme se samozřejmě báli. A hlavně jsme cítili, že by nebylo správné tam zůstat. Hned druhý den jsme zjišťovali, jak se dostat domů a do týdne jsme se ségrou a mamkou přecházely hranici,“ popisuje rodinný úprk do Lotyšska, odkud je otec odvezl do Česka.
Své už bývalé trenéry od té doby neviděla. „Ani jsem se nestihla pořádně rozloučit. Jen jsem napsala zprávu, že odjíždíme a nevím, jestli se vrátím,“ vypráví.
Ve středu kolem poledne ji táta se sestrou budou fandit při krátkém programu v hledišti O2 areny. A kdyby se krasobruslařce z Hodonína hodně zadařilo, mohla by v pátek předvést i svoji volnou jízdu na hudbu z filmu Titanic, který byl natočen devět let před jejím narozením.
„Ale tu hudbu jsem měla uloženou, že bych na ni chtěla jet. Už jsem ji zkoušela trenérovi navrhnout minule, ale to neklaplo, že je ohraná. Tak jsem ráda, že teď to vyšlo,“ přiznala.
