Článek
„Pro mladší kluky je to asi docela ostuda, když se ode mě nechají porazit. Jenže ono to není o věku a v českém mančaftu mezi sebou ani nezávodíme," tvrdil Vítek, jenž vyrážel na trať s číslem 117 až v okamžiku, kdy měli jeho krajané hotovo a už jen kroutili hlavami, co všechno se jim nepovedlo.
Vítek předvedl v sobotu nejlepší českou střelbu, minul až poslední desátou ranou. „Viděl jsem ji v terči dřív, než tam byla. Pustil jsem ji bohužel jinam, až moc nahoru," litoval Vítek, který připustil, že mu sílu vzalo povánoční onemocnění. „Dva týdny v posteli nikomu nepřidají, takže jsem si moc nevěřil. Nakonec to ale docela šlo," vykládal biatlonista, jemuž navíc před pár dny ruplo v zádech.
„To už je v pohodě, ale zřejmě to přešlo do nohou. Jakmile jsem viděl kopec, začaly mě děsně bolet," říkal sarkasticky, ale doufal, že v nedělní stíhačce by se mohl dostat mezi dvacítku nejlepších.
Jenže zapadl do střeleckého průměru. Terč minul hned sedmi ranami, což pro něj znamenalo pokles o 22 míst. Z celého 60členného startovního pole si nikdo nepohoršil víc. „Nebylo to tak, jak bych si přál. Prostě bída," krčil rameny.
