Článek
Když byl pátý hned zkraje sezony v tradičně větrném finském středisku Ruka, ještě to mnozí brali jako náhodu.
V neděli ovšem byl čtvrtý v Klingenthalu a na počátku téhle olympijské zimy přidal i další zajímavé výsledky.
„Postoj ke skokům na lyžích je přitom v naší zemi poněkud negativní,“ říká bez obalu a vysvětluje, že mimo sezonu chodí do ´civilního´ zaměstnání. Běžně vykonává fyzickou práci.
Francouz Valentin Foubert v Klingenthalu.
Když byl v neděli čtvrtý už po prvním kole, stále se spíše čekalo, že toto pořadí neudrží. Rázně však umlčel pochybovače a zaznamenal nejlepší francouzský výsledek ve Světovém poháru mužů od roku 2009, kdy Emmanuel Chedal skončil třetí.
Co způsobilo zlepšení jeho výkonnosti? „Konečně jsem začal dostatečně spát a jíst. Někdy s tím mám problémy. To je vše,“ překvapil při nedávném víkendu ve Wisle reportéry televize TVP Sport. Ale též polskému médiu přiznal, že už i francouzská federace ho velmi podporuje. Stále si však musí přípravu na sezonu rozvrhnout tak, aby si našel čas i na práci.
„Studuji a pracuji v Courchevelu. Dalo by se říct, že jsem dělník. Takhle se živím 50 dní v roce. Připravuji různé akce. Navíc naše město občas zasáhnou velké bouře. Takže někdy musíme třeba pracovat na záchraně stromů rostoucích podél silnic. Pracujeme jako skupina,“ vysvětloval v rozhovoru svou anabázi. S něčím podobným se rozhodně nemusejí hvězdy z Rakouska, Norska či Německa trápit.
Vidí, že ve Francii jsou skokani mnohdy vnímáni jako exoti. Jasně že vládne fotbal, daleko za ním je třeba alpské lyžování, biatlon a ještě dál pak třeba i skoky. Ale už i věhlasný list L'Equipe o něm v téhle sezoně sepsal profil.
Nyní třiadvacetiletý Foubert debutoval ve Světovém poháru na konci roku 2020 v Oberstdorfu. První body získal až v sezoně 2022/23 ve Willingenu, kde skončil třiadvacátý. Až do této zimy bylo jeho nejlepším výsledkem v elitní soutěži loňské dvanácté místo v Zakopaném.
„Stát se profesionálním skokanem na lyžích ve Francii není snadné,“ připomíná. „Potřeboval jsem trochu štěstí, aby to fungovalo. Ale v Courchevelu jsem dostal pomoc.“
Národní trenér Nicolas Dessum, kdysi rovněž reprezentant, zná Fouberta prakticky od dětství. Říká, že má ideální fyzickou dispozici pro skoky, ale také složitou osobnost. „Dá se říct, že je trochu umělec; vyžaduje pečlivé vedení,“ zdůrazňuje trenér.
Jak však vypráví matka sportovce v L'Equipe, jeho první trenér stále říká, že by na něj nevsadil ani euro. A možná právě proto září. „Neměli jsme od něj žádná očekávání, nikdo na něj nevyvíjel tlak a myslím, že mu to vyhovovalo,“ vzpomíná.
Těší se na mamutí můstky, oddech od skoků hledá ve videohrách, i když… Také tam nachází to, co ho baví na kopcích. Létání.
„Mám rád simulátory stíhaček. Říká se, že musíte zůstat nohama na zemi, ale na druhou stranu, když skáčete, nemusíte moc přemýšlet; necháváte všechno za sebou. Myslím, že to je to, co hledám i v hrách,“ dodává.
