Článek
Jak se vaše angažmá v dálkových bězích na lyžích zrodilo? Prý vás šéf týmu Marek Pazderský oslovil po letním závodě na kolečkových lyžích.
To byla velká shoda okolností. Kousek od nás se jel závod na Černou horu a Martin (manžel) trénuje Sandru Schützovou a Karolínu Grohovou, tak mě napadlo, že se taky projedu. Na závod jsem šla fakt v podstatě z postele, protože od olympiády v Tokiu jsem dva měsíce nedělala nic. Tak jsem začala zvolna, a nakonec dojela třetí, což nechápu, jak se mi podařilo.
Hned jste si tedy předsevzala startovat i v zimní sezoně?
Myslela jsem, že už na podzim budu soupaž trénovat, něco se povedlo, ale pak mě zbrzdila nemoc a na lyžích jsme byli jen jednou. Už jsem chtěla být i na soustředění v Livignu, ale Martinovi praskla plotýnka… Každopádně mám ještě dva měsíce na přípravu na Jizerskou padesátku.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Ale závodů máte v plánu víc.
Měly by být čtyři. Začátkem ledna dva v Itálii, pak švýcarská La Diagonela a 13. února to završím Jizerskou padesátkou. Pak se chci vrátit k běhání.
Máte na kontě i páté místo z olympiády mezi lyžařkami, jak na tom budete teď?
Určitě žádné velké cíle bez speciální přípravy nemám. Ale tím, že běhání mám pořád hodně omezené, jsem chtěla v zimě víc lyžovat a startovat na Jizerské 50 je pro mě velká čest. Soupaž je specifické, ruce sedm let v podstatě nic nedělaly, bude náročné, aby se probraly. Ale tělo si rychle zvykne a technika se nezapomíná.
Jak se těšíte na setkání i s někdejšími rivalkami jako je hvězdná Norka Marit Björgenová?
Je to dost úsměvné. Kdysi jsem říkala, že na start velkých závodů se postavím jen jako hobík, teď se sama směju tomu, že jsem na to kývla. Ale pro mě je to příležitost se zase vrátit do závodního módu, který mi chyběl, jak jsem poslední tři roky moc nezávodila. A když se tomu věnujete celý život, je to trochu závislost, tak se na velký závod zase těším.
Olympijský maraton na hrách v Tokiu jste nedokončila, když vás v závěrečné přípravě začala bolet kyčel. Odhalila následná vyšetření příčinu?
V podstatě nic se nezjistilo, noha je v naprostém pořádku, byla tam jen malinko prasklá šlacha, ale nic, co mě mělo zastavit. Souviselo to spíš s porodem, jak jsem měla povolené vazy a začala trénovat asi moc brzo, což mi uškodilo. I magnetická rezonance ale byla v pořádku, jen je tam značná disbalance mezi pravou a levou polovinou těla, na tom teď hodně pracuji v Hradci s (fyzioterapeutkou) Alicí Hamáčkovou.
Jaký je tedy výhled na další atletickou sezonu?
Běhání mám pořád hodně omezené, otřesy mi nedělají dobře, takže jsem měla lyžování i doporučené. Chci tělo trochu pošetřit, abych byla připravena na léto, ale příští rok pro mě nebude tak zásadní, chtěla bych vydržet až do příští olympiády v Paříži.
