Článek
Jeho zlatá kolegyně z letošní olympiády Zuzana Maděrová si stoupající zájem o sebe i svůj sport spolu s rostoucími čísly sledujících na sociálních sítích zatím pochvaluje, Jílek působí navenek spíše introvertnějším dojmem.
„Asi to úplně nevyhledávám,“ připouští, že přirozeněji se cítí s bruslemi na nohou než před zapnutými diktafony, kamerami a blesky fotoaparátů. „Ne, že bych si to nějak užíval, ale vím, že to k tomu patří. Jsem smířený a nějak mi to asi nevadí,“ uvažoval.
Zájem o něj je logický. Vždyť ještě jako teenager stihl přivézt zlato a stříbro z olympiády, jako nejmladší v historii vyhrát Světový pohár na dlouhých tratích, stát se vicemistrem světa při svém premiérovém čtyřboji, získat trofej pro nejlepšího nováčka sezony…
Žádná vzletná označení životní zimy ale nečekejte. Sezonu označil za průměrnou, úspěchy ve Světovém poháru či na mistrovství světa jako „vedlejší produkt“ olympijské přípravy.
„Řekl bych, že jsem dorostl do formy, tak se dalo čekat, že bude nejúspěšnější. Nijak jsem nezklamal nebo nepřekvapil. Aby to byl nadprůměr, musel bych mít hodně štěstí, všechny závody perfektně načasovat, což je hrozně složité,“ vysvětloval. Co by jiní závodníci za takovou „průměrnou“ sezonu dali…
Změní ho takový příval úspěchů? „Snažím se být pořád stejný Metoděj,“ pousměje se. „Ale lidé se pořád vyvíjejí, určitě bych se nějak změnil, i kdybych olympiádu nevyhrál. Tak se budu snažit měnit jen k tomu dobrému,“ plánuje.
Co měnit nehodlá, je léto strávené na kolečkových bruslích, ve sportu, z něhož vystřelil mezi rychlobruslařskou elitu. Už za pár dnů vyrazí do Číny na maratonský závod, absolvovat chce všechny vrcholy sezony.
„Těším se zase do balíku, je to náročné na strategii, spousta úniků a taktizování jako v cyklistice. Vrátím se, odkud jsem přišel. Snad budu ve špičce jako na ledu,“ přeje si.
Další zima bude pro něj i světové rychlobruslení jiná v tom, že na dráze už se neobjeví Martina Sáblíková, která i pro něj byla inspirací a později také kamarádkou.
„Když vyhrávala medaile, ještě jsem ani nebruslil, nezažil jsem tu její největší éru,“ říká o devatenáct let mladší Jílek, jenž má sice jiného trenéra Kalona Dobbina, ale se Sáblíkovou se potkával na závodech i na akcích jejich společné marketingové agentury.
„Jsem rád, že jsem s ní zažil poslední dva roky její kariéry a poznal ji i jako člověka. Jak je milá a přející, mohl jsem odkoukat moc věcí, jak se chovat a získat cenné zkušenosti, které bych jinde těžko nabral,“ uvědomuje si Jílek, jehož Sáblíková po konci své kariéry hnala v neděli hned u ledu do cíle závodu na 10 000 m, který ho posunul ke stříbru z víceboje.
