Článek
„Pořád se ve mně ty pocity mísí. Trochu smutek, že už to skončilo, ale pak si vybavím, jak jsem prožila ten poslední závod, a vrací se mi úsměv,“ vyprávěla trojnásobná olympijská vítězka Martina Sáblíková, jejíž život nabere v 38 letech nový směr. Jaký? To v tuto chvíli ještě neví.
Na cestu do sportovního důchodu vám vestoje tleskala zaplněná nejslavnější rychlobruslařská hala Thialf. Takhle jste si své loučení představovala?
Spíš naprosto předčilo mé očekávání. Nikdy jsem si nemyslela, že bych měla takovou podporu, proto přišly slzy už před startem. Když jsem si někdy před deseti lety představovala, že budu končit, tak jsem doufala, že to zažiju u nás v hale. Pro mě bylo neskutečné, že jsem to zažila v Holandsku, kde doma nejsem.
Je možnost zazávodit si nebo aspoň zatrénovat v rychlobruslařské hale v Česku to jediné, co vám v kariéře chybělo?
Je pravda, že to jediné se za celou dobu nepovedlo. Ale pevně doufám, že se to podaří, když je tu teď Mety (Jílek). Ale opravdu mi běželo na startu trojky hlavou, že jsem si to loučení představovala doma, a oni mi udělali takovou atmosféru v Holandsku, za což jim moc děkuju.
Těch myšlenek na startu poslední jízdy bylo asi spousta…
Nejdřív se mi na start nechtělo, když jsem věděla, že je to naposled. Pak přišlo dojetí, když o mně mluvil moderátor a spustil se aplaus… Bylo to daleko silnější, než jsem si uměla představit.
Co se dělo po závodě, když jste opustila ovál a záběry kamer?
To jsem začala vnímat, kolik lidí mám za sebou, kolik mi jich fandí, i včetně závodnic, které stály proti mně. Hodinu po závodě jsem se jen smála, to bylo skvělé.
Zmínila jste Metoděje Jílka. Jak jste prožívala jeho úspěšný medailový boj? Sledovala jste ho z první řady hned za mantinelem…
Já ho hrozně ráda sleduju. Pro mě je obdivuhodné, jak se po té pětce dokázal namotivovat. Když něco chce, jde za tím. Už v sobotu na večeři se zaměřoval na to, co bylo špatně. A jeho desítka je legendární, tam chcete být a sledovat to. Kluci jezdí super, ale jak si Mety dokáže s tou tratí prvních pět kilometrů hrát a pak má ještě sílu zrychlit, to je neskutečné.
Už máte jasněji, jestli se u mantinelu budete objevovat jako trenérka v dalších sezonách? Třeba vaší partnerky Nikoly Zdráhalové, což jste si opět vyzkoušela i v neděli v Heerenveenu?
Už jsem věděla, co od toho čekat. A pro mě bylo skvělé si ještě jednou stoupnout na led. To kdyby mi řekli: „Hele, pojď dávat špunty na led“, tak bych šla. (úsměv) Je jasné, že trenérství je jedna z možných cest. Ale nechci to rozhodnutí dělat teď, protože emocí je ve mně hrozně moc a potřebuju se uklidnit.
Do kdy byste chtěla mít jasno?
Ideálně co nejdříve, ale nechci na sebe tlačit a naštěstí na mě nikdo netlačí, za což jsem ráda. Pár dnů si chci užívat, že nic nemusím, a když se rozhodnu něco udělat, tak to prostě udělám. Nevím, kam mě život zavane. Na jednu stranu z toho mám strach, na druhou se strašně těším.
Vůbec nic teď v kalendáři nemáte?
Nějakou dobu budu doma a pak vyrazím do Finska na lyže. Není to úplně dovolená, ale naše bývalá masérka tam má chatičku, tak vyrazíme, protože jsme si to slibovaly už hodně dlouho.
Většinou jste po sezoně létala spíše za teplem?
Původně jsem chtěla letět, ale vzhledem k tomu, co se ve světě děje, jsme se rozhodly, že to odložíme a Finsko je přece jen bezpečnější.
Plánujete chodit na led i jako rekreační rychlobruslařka?
Určitě. Už mám domluveno, že v létě vyrazím do Inzellu na letní led, bavily jsme se s Lolo (s Francescou Lollobrigidovou), že si dáme pár koleček spolu, protože jsme na to zvyklé. Podporujeme se navzájem od doby, co jsme trénovaly spolu. Na to se hrozně těším, až přijdu a ukážu jí, že už úplně netrénuju, ale že se mnou na tréninku ještě počítat může.
V neděli jste uprostřed oválu seděla i s nejúspěšnější rychlobruslařkou historie Ireen Wüstovou, co jste stihly probrat?
Probíraly jsme naši společnou kariéru, kdy jsme nastupovaly prakticky pořád proti sobě, a shodly se, že to byla skvělá léta. Byla tam obrovská rivalita, ale zároveň jsme se hecovaly, podporovaly a staly se z nás kamarádky. Dokonce jsme se domlouvaly, že přijede do Prahy a já do Holandska za ní. Na to se také těším, že teď bude čas na takové věci, které člověk dlouho plánuje, ale nebyl na ně prostor.
