Článek
Upozornil ale, že v rukou svazu musí stejně jako v jiných zemích zůstat vedení klíčových komisí, které na průběh ligy dohlížejí.
Fotbalová liga má zimní pauzu, ale o to větší je ruch v zákulisí. Hlavní přestupové dění přinese až leden, a tak se činovníci věnují tomu jak ligu ještě více zatraktivnit. O možných změnách v soutěži se začalo ještě více mluvit po nedávné schůzce majitelů nejvýznamnějších klubů, označovaných jako "F8", z které vzešla řada návrhů včetně úplné profesionalizace rozhodčích.
Svaz se většímu vlivu mužů, kteří se starají velkou měrou o příliv peněz do profesionálního fotbalu, nijak nebrání. Současně ale konstatuje, že některé návrhy budě těžké prosadit. A nejen kvůli tomu, že jako v případě většího počtu televizních kamer hlídajících objektivnost rozhodčích dobrá snaha narazí na nedostatek financí.
Velká samostatnost
"Kluby u nás mají už velkou samostatnost, ale pokud dokážeme přesně vymezit, co má změna přinést a najdeme k tomu finanční zdroje, rozhodně se tomu nebráníme. Jako první krok vidíme možnost změny statutu ligového shromáždění. Do budoucna by se mohla samostatně odehrávat jednání klubových majitelů a zvlášť statutárních zástupců, jak ho známe v dnešní podobě," uvedl Vacek.
Nahrává tomu i skutečnost, že struktura majitelů se podle Vacka zlepšuje a je průhlednější než v minulosti. "Jenže některé věci změnit stejně nemůžeme. Nejvíce vášní a diskusí je kolem komisí rozhodčích, disciplinární a arbitrážní, ale ty stejně musí v rukou svazu zůstat. Tak to ukládá legislativa UEFA, FIFA a v jiných zemí to není jiné," řekl místopředseda svazu pro ligu.
Právě profesionalizace rozhodčích zůstává velmi problematická a ani kluby se na ní neshodnou. "Čemu by pomohlo, že někteří sudí budou pobírat 150 tisíc měsíčně? Nynější takřka poloprofesionální statut jim zajišťuje dostatečné odměny a pouhá profesionalizace výkony nezvedne," míní šéf rozhodčích Luděk Macela. Podle něj je spíše nutné pracovat s mladými arbitry, aby se zmenšoval počet chyb. "V zahraničí totiž nechybují méně," zopakoval známou skutečnost. Menší důvěra v české rozhodčí však vyplývá z nedávné korupční aféry.
Hospodařit se dá s 93 milióny
O tom, že profesionální fotbal v českých podmínkách se postupně dostává do reálných ekonomických mantinelů, svědčí snižující se průměrné rozpočty prvoligových klubů. Ty v pondělí zveřejnil licenční manažer fotbalového svazu Stanislav Rýznar.
Zatímco v sezóně 2004/05 ještě kluby hospodařily průměrně se sumou 128 miliónů korun, loni už to bylo 112 miliónů. V letošním ročníku z podkladů pro licenční řízení vyplývá, že k ligové účasti stačí hospodařit se sumou lehce nad 93 miliónů korun. Mezi kluby však stále zůstávají propastné rozdíly: Sparta udává neoficiálně rozpočet v rozmezí 300 až 350 miliónů korun, zatímco jiné kluby musí vystačit s desetinou této sumy.
Pozitivním jevem je výrazné zvýšení průměrné návštěvnosti. Další nárůst lze očekávat v průběhu jarní části ligy, kdy se hned několik klubů může zapojit do bojů o titul. Možná se změní čas výkopu nedělních zápasů, které vysílá na svém sportovním kanálu Česká televize. Podzimní praxe s výkopem ve 20:15 zvlášť ve chladném počasí návštěvy negativně poznamenala.
Nahuštěný program
Na jaře bude ligový program více nahuštěn, protože soutěž začne téměř o měsíc později než v minulých letech. Poprvé půjdou fanoušci na ligu 10. března, i když v posledních týdnech se uvažovalo o časnějším termínu, protože kvůli účasti jednadvacítky na červnovém mistrovství Evropy musí soutěž skončit dříve, než se plánovalo.
"Nedostatek termínů vyřešíme dvěma vloženými koly," uvedl Ivo Lubas, který je šéfem svazového úseku pro profesionální fotbal. V úvahu přichází podle něj například termíny ve dnech 4. a 25. dubna, ale konkrétní hrací dny ještě určeny nebyly. "Vše musíme rozhodnout po dohodě se zástupci České televize. Ve stejné době totiž například vrcholí hokejová extraliga," upozornil funkcionář. Liga by podle tohoto plánu měla skončit během posledního květnového víkendu.
