Článek
Před zápasem byla výchozí situace a motivace pro zlínské fotbalisty jasná: v případě výhry na severu Čech mohli svého soupeře přeskočit v tabulce. To se nestalo.
Kdyby první půle skončila třeba 2:2, nikdo by se asi nedivil. Na obou stranách se objevily šance a útočné příležitosti, které jsme stejně jako domácí neproměnili. A zároveň jsme ale takříkajíc přežili tutovky soupeře, tyčku, Tepličtí navíc argumentovali z jejich pohledu neodpískanou penaltou.
Po bezbrankovém poločase ale začaly padat góly. Jak hodnotíte konečný výsledek?
Dostali jsme rychle první branku. Ale naštěstí jsme postupem času srovnali a věřili, že ještě více ožijeme. Jenže za dvě nebo tři minuty jsme inkasovali podruhé. To byl direkt, který je těžké zvrátit. Tedy nejhorší věc, co se může během pěti minut přihodit. Říká se, že po vstřeleném gólu, zvlášť když znamená vyrovnání, by mělo mužstvo zapnout a průběžný stav udržet. Dokonce si myslím, že se ten zápas dal klidně i otočit.
Zleva Martin Cedidla ze Zlína, brankář Zlína Matej Rakovan a Jakub Řezníček z Teplic.
Proč to nevyšlo?
Snažili jsme se bojovat, abychom se pokusili z něčeho udeřit. Mohl tam být třeba vypadlý míč, který by šel doklepnout. Nic takového se nám ale nepovedlo.
Zlín ve dvou posledních venkovních zápasech neuspěl, konkrétně po debaklu v Liberci 0:5 se vracíte s prázdnou i z Teplic.
Ale před cestou do Liberce jsme zdolali Olomouc a hned po Liberci jsme doma porazili i kvalitní Slovácko, které teď v sobotu zaskočilo favorizovanou Plzeň. Na vlastním trávníku si vytváříme spoustu šancí. Důležitým faktorem a měřítkem je právě domácí prostředí, které někdy hraje i pro nás, ale pak i pro tým, na jehož stadionu jsme v roli soupeře.
