Článek
„Nikdy v životě jsem nezažil prázdné tribuny při mistráku. Samozřejmě jsem moc rád, že konečně můžeme hrát. Ale fotbal dělají diváci. Bojím se, že to bude mít nádech jako přátelák. Musíme se připravit hlavně v hlavě," nabádá sedmatřicetiletý gólman.
Během pauzy výrazně zlepšil cyklistické statistiky a zdokonalil se v zahradničení. Když byla v polovině března soutěž přerušena, a nikdo netušil, jaký bude vývoj, hráči dál trénovali. „Dostali jsme na čtrnáct dnů individuální plány. Pak jsme měli stejnou dobu volno, následně byl individuální trénink obnovený. Trenéři mi dovolili plnit plán jízdou na kole. Tak jsem si pokaždé třicet či čtyřicet kilometrů odšlapal na horském kole a poslal data ze sporttesteru, aby viděli, že jsem se neflákal," vypravuje Grigar.
Kondici utužoval i prací kolem domu. „Baví mě zahradničení. Dodělával jsem skalku, která nebyla ve stoprocentním stavu. Spravoval jsem trávník, nachystal jsem bazén. Tolik práce jsem na zahradě nikdy neudělal," hledá pozitiva na vynucené pauze.
Čas na děti
Hodně si užil rovněž dcerky a syna Tomáše. „Kluk je ještě v předškolním věku, ale Nelča chodí do první třídy, tak jsme se společně učili. Fascinovalo mě, kolik výmluv je schopná vymyslet, aby plnění úkolů oddálila. Já jsem poměrně klidný člověk, ale někdy to bylo hodně těžké. Postupně tudíž raději dohled nad výukou převzala manželka," směje se Grigar.
Teplický brankář Tomáš Grigar zasahuje v utkání se Slavií.
Když se vrátil do tréninku se spoluhráči, měl hodně rozporuplné pocity. „Připadal jsem si, jako kdyby mi někdo během koronavirové pauzy otočil ruce," přiznává.
„Tři čtyři tréninky jsem potřeboval, abych získal jistotu a nevypadával mi každý balon. Ale spoluhráči na tom byli stejně. Měli problém trefit při střelbě bránu. Pauza byla znát na všech," přibližuje první tréninky po návratu do normálu Grigar a doufá, že v sobotu bude mít ruce na svém místě: „Ještě jsme na jaře nevyhráli. Je na čase bilanci změnit a získat klid pro pokračování ligy."
