Hlavní obsah

Měl jsem totálně zablokovanou hlavu, posteskl si Bakoš, když utnul střeleckou mizérii

Liberec

Osm minut na hřišti stačilo Marku Bakošovi, aby se stal hrdinou fotbalového Liberce. V neděli odpoledne zajistil Severočechům vítězství 1:0 v utkání 22. kola nejvyšší soutěže nad Brnem. Slovan přitom naposledy slavil výhru v říjnu minulého roku. Pro zkušeného borce, který ještě na podzim oblékal dres aktuálního lídra z Plzně, šlo o nezvyklý pocit, když do zápasu naskočil jako žolík z lavičky na posledních osmnáct minut. „Necítím se jako spasitel. Jsem šťastný za vítězství," oddychl si dvaatřicetiletý borec.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Liberecký útočník Marek Bakoš se raduje z výhry nad Brnem.

Článek

Ulevilo se vám po první trefě v libereckém dresu od zimního příchodu hodně?

Když jsem přišel do Slovanu, prosadil jsem se gólově hned v prvním přípravném utkání. Jenže pak jsem se trápil. Chtěl jsem bídnou sérii zlomit, ale nedařilo se mi. Jsem rád, že balón po Luckassenově přihrávce zapadl do sítě. Snad se nyní vše otočí a hlavně budeme sbírat body na cestě k záchraně.

Liberecký trenér Vavruška vás po zápase srdečně objímal. Co jste si říkali?

Že je super konečně vyhrát. Tlak na celé mužstvo byl obrovský. Šlo o hodně emotivní chvíle pro každého z nás. Myslím, že po vítězství spadl obrovský balvan z každého z nás.

Ligový gól jste naposledy vstřelil hned v prvním kole nynějšího ročníku ještě v plzeňském dresu do sítě Příbrami v červenci loňského roku. Bylo čekání na další trefu hodně mučivé?

Nikomu bych nic podobného nepřál. Vážně těžké období. Pořád jsem si v hlavě promítal, co dělám špatně, zda je potřeba něco změnit. Přidával jsem si v tréninku, myslel na šance, které jsem měl v zápasech a dokonce i v přípravě. Někdy jsou však takové myšlenky spíše na škodu. Člověk má totálně zablokovanou hlavu.

K čemu jste nakonec dospěl? Jaký je recept na prolomení mizérie?

Nic speciálního. Prostě se jde člověk na hřiště porvat, protože stejně si ve finále musíte poradit sám. Je hezké, když vám někdo radí, že je třeba všechno hodit za hlavu, ale to samozřejmě nefunguje.

Je složitější prosadit se střelecky v Plzni, kde jste působil ještě na podzim a hrál se Západočechy o titul, nebo v Liberci, s nímž momentálně bojujete o záchranu?

I v Plzni, přestože jsem měl šancí za zápas více, jsem chtěl proměnit hned tu první. Tady pochopitelně vím, že další třeba nepřijde. Ve Viktorii jsme hodně těžili ze zkušeností, stříleli jsme mnoho gólu. Tlak je v obou klubech. Nicméně pokud hrajete o poháry a útok na příčky zaručující Evropu nevyjde, už za pár týdnů se rozběhne nová sezóna, v níž můžete špičku atakovat znovu. Pokud nevyjde záchrana, minimálně rok je tým odsouzený k účasti v druhé lize. Pro hlavu může taková situace představovat problém. Nejen pro mě, ale pro všechny kluky. Musíme si uvědomit, že jde o fotbalový život.

Takže vítězství nad Brnem, pro liberecký Slovan první od loňského října, nepředstavuje klid?

Jen dočasnou radost. Ale za týden můžeme být zase mezi sestupujícími, tudíž není důvod propadat přehnané euforii.

Při angažmá v Plzni jste se stal členem reprezentačního výběru Slovenska. Bude do národního mužstva z Liberce dál?

Zcela upřímně, na reprezentaci nyní vůbec nemyslím. Kluci mají kvalifikaci o mistrovství Evropy ve Francii super rozehranou, ale aktuálně nemám výkonnost, abych si nominaci zasloužil. Nemám gólovou formu, národnímu výběru bych nepomohl. Prioritou je pro mě nyní Liberec a jeho záchrana v lize.

Reklama

Související témata: