Článek
Málo medializovaným faktem je třeba úroveň taktické přípravy na soupeře. Hokej není fotbal nebo NFL, kde máte zpravidla týden mezi jednotlivými zápasy. V běžné hokejové sezóně se samozřejmě rovněž na protivníky chystáte a plánujete, ale z pátku na neděli herní projev nepřekopete, s cestováním jste zpravidla rádi, když upozorníte na nejvíc nebezpečné akce soupeře na přesilovce.
S příchodem března ale nastává změna.
V přípravě, ale taky v možných následcích její absence. Z náznaků nedostatků se může stát VELKÝ PROBLÉM. Zatímco v základní části můžete v pátek neoblíbeném Hradci (příklad) uhrát se štěstím bod, pak si spravit chuť doma s Olomoucí a považovat to za dobrý víkend, playoff chyby neodpouští. „Bod“ z pátku je vám k ničemu, jste pořád mínus jedna na zápasy, a pokud proti vám Hradec našel účinný recept, hned v sobotu (!) ho proti vám použije. A pak taky v pondělí a v úterý můžete googlovat tipy na neobvykle teplé jarní destinace pro originální dovolenou.
Trenérské šachy v sériích zůstávají ve stínu vzrušených debat o bitkách nebo rozhodnutích disciplinární komise, ale do značné míry determinují, jak playoffové série vypadají. Zejména ty, které se dostanou do šesti-sedmi zápasů. Na začátku máte plán, vytvoříte si šance, možná z nich padnou nějaké góly. Soupeř ale není hloupý a zareaguje. Dá si pozor na opakující se herní situace, stejně jako vy na jeho. Musíte vymyslet něco jiného. Kolečko se opakuje po každém zápase, týmy si navzájem vyráží nejlepší zbraně z rukou.
Proto se tak mluví o potřebách dobré obrany. Útočné zbraně můžete jednodušeji rozbořit a poničit, dobrý defenzivní systém vám ale zůstane. Samozřejmě vždy můžete vymyslet něco originálního, ale s postupujícími zápasy (a ještě v módu back-to-back zápasů ve dvou dnech) se šance na inovace snižují. Proto se pak říká: „Nemáme se čím překvapit“, proto přinejmenším psychologicky roste hodnota mimohokejových zbraní, odhodlání, obětování se a dalších. Herních prvků ubývá.
Nechci ale jen teoretizovat: projevuje se výrazný rozdíl i v samotné hře? Dá se objektivně změřit, že průměrný zápas je o tolik a tolik ubojovanější, defenzivnější nebo rozkouskovanější?
Odpověď je ano. Posuďte sami.
Do rozboru jsem zařadil všechny zápasy základní části od sezóny 2022/23 včetně aktuálního probíhajícího playoff. Tři celé ročníky a jedna probíhající sezóna. V jednom hrníčku běžný zápas základní části, ve druhém průměrné utkání play off. Jak se objektivně liší a kde si můžeme potvrdit své pocity?

Góly v play off
Nejviditelnějším efektem vyřazovací části je bohužel úbytek gólů. V nich si extraliga nemůže vyskakovat ani za běžných podmínek, v play off jdou čísla ještě o 15 % níž. Převedeno do konkrétní hodnoty padne v průměrném zápase 4,4 gólu na 60minutový zápas. Není to přitom z nedostatku snahy. Týmy střílí častěji, ale bohužel z horších prostor.
Každý, kdo si vzpomene na nedávná mistrovská tažení Třince (ale i Komety), nemůže být překvapený z úbytku střel ze slotu. Defenzivy utahují šroubky, hůř se dostává do středu hřiště, menší počet střel projde na samotného brankáře (počet všech střel/střeleckých pokusů roste, ale k brankáři jich dorazí míň).
Přestože extraligový statistický model očekává jen 5% pokles gólů, ve skutečnosti jich „chybí“ 15 %. Statistický model v aktuální verzi kalkuluje jen s tím, co může „vidět“ – lokaci střely, typ akce, předchozí přihrávku, způsob zavezení puku do pásma.
Nemůže tedy (ve své současné podobě) do svých kalkulací zahrnout třeba vyšší intenzitu soubojů, lepší soustředěnost a připravenost bránících hráčů, kteří jen tak nějakou akci nevypustí, lépe pracují s hokejkami a aniž bych chtěl někomu sahat do svědomí, backcheckují dozadu zpravidla odpovědněji než v zápasech 26. prosince. Své může hrát i vyšší tolerance rozhodčích, která se ale hůř číselně dokazuje, protože známe jen počet vyloučení a ne, o kolik reálně zhrubla hra na ledě. Vyloučení je o trochu víc, ale nárůst 5minutových trestů je výsledkem předchozích sezón, poslední dva ročníky se neprojevuje.

Fauly a přerušení v play off
Když využijeme možností podrobnějších statistik a podíváme se hlouběji do hokejových střev zápasů, nabídne se nám pár dalších důvodů. Play off = omezení jednoduchých vstupů do pásma, naopak počet vyhozených kotoučů (z vlastního pásma) a nahozených kotoučů (do útočného pásma) roste o desetinu. Přeloženo do hokejové řeči: kombinace je výrazně těžší, týmy raději posílají pryč puk dál od své brány, kde o něj zkusí znovu zabojovat. Delší držení puku a zámky soupeře v jeho pásmu jsou těžší a riskantnější.
Všechny typy herních útoků generují míň gólů, ale nejvíc jsou zasaženy rychlé útoky a delší pobyty v pásmu, z nichž je v průměrném zápase o 20 % míň gólů než v základní části. Přestože třeba z rychlých útoků je v poměru víc střel! Týmy se zkrátka vracejí zodpovědněji a dostat se do přečíslení je složitější.

Hra 5 na 5 v play off
Forčeking ztrácí nejméně, ale začíná také na nejnižších hodnotách. Střel po napadání je celkově víc, ale gólů je stejně o něco míň než v základní části. Týmy se snaží častěji střílet po buly, dokonce z nich mají i víc střel ze slotu/šancí (protože okamžité střele po buly prakticky nejde zabránit, lze ji jen zablokovat), ale jak bohužel tuší většina analytiků, gólů bezprostředně po vhazování padá docela málo. Ale aspoň je to něco, co se dá z lavičky připravit a nějakou lehce nebezpečnou příležitost tím vytvoříte.
Zajímavý je pohled na metriky, které zůstávají podobné. Hra je v play off o něco rozkouskovanější (2 % víc přerušení), ale není to tak obrovský rozdíl. Extraliga od letošní sezóny sleduje souboje o puk. Osobně novým statistikám moc nedůvěřuju, čekám víc let na to, co vlastně měří. Ale pro zajímavost: počet soubojů je podle nich v playoff stejný jako v základní části. Asi se jen zvyšuje jejich intenzita? A málokdy se někdo na něco vykašle?

Přesilovky v play off
Je v playoff všechno ofenzivně horší a rozbitější? Malou naději odpůrcům defenzivního hokeje dává pohled na přesilovky. V nich se přece jen tvoří víc, týmy mají víc střel, šancí, víc pobytů v útočné třetině a zjevně lepší znovuzískávání kotoučů. Play off je ale neúprosné: výsledkem všeho snažení je opět nižší počet gólů, byť nižší než ve hře 5v5. Přesilovky tak ani v play off fakticky nerozhodují zápasy, ale když už si navzájem rozbijete normální hru, musíte hledat naději kdekoliv.











