Článek
V poločase dvojzápasu s Bělorusy prohráváte 0:1. Čím si chcete pomoci, abyste postoupili?
Musíme na ně vletět. Dostat je pod tlak a vytvořit si standardky. Těmi si můžeme hodně pomoci. Věřím, že přijde hodně lidí a povím vám, že to dělá hodně.
Opravdu? Jak to pomáhá třeba při standardních situacích?
Když jdeme na standardku a zaplněné Bazaly bouří, tak soupeři je všelijak po těle. To poznáte. Vy se cítíte nesmrtelný a soupeř má obavy. Je ve střehu co s ním provedete, jakou kulišárnu jste na něj vymyslel. Věříme, že kdo je opravdový baníkovec, ten nás přijde povzbudit. Ale bude to hodně těžký zápas. Mnohem těžší než byl v neděli ligový s Brnem.
To je tým z Mogilevu opravdu tak dobrý?
Třeba technicky určitě. V tomto ohledu jsou jeho hráči lepší než my, to si musíme přiznat. Těžko se jim bere míč, umějí s ním, neradi se jej vzdávají.
Mohou být unaveni, do Ostravy přijeli autobusem. To může hrát roli, nemyslíte?
Tak na to vůbec nespoléháme. Jsou na takové cestování zvyklí, šest set kilometrů, co k nám jeli z ligového zápasu, který byl skoro na půli cesty, zase není kdovíjaká porce. A že jsou fyzicky silní, o tom jsme se přesvědčili v prvním utkání.
Jaká je nálada v kabině?
Bojová, žhavá, plná nadějí. Každý hráč, který nastoupí, chce nechat na hřišti všecky síly. Hodně nám pomohlo vysoké vítězství nad Brnem. Dokázali jsme si, že přece jenom umíme střílet góly. Víme co je v sázce. V případě postupu by na nás čekal zřejmě hodně atraktivní protivník.
Umíte si představit, že by vám Bělorusové vstřelili gól a vy byste jim museli dát tři?
To by bylo hodně složité a já doufám, že se to nestane. Bereme to tak, že v poločase prohráváme 0:1 a v nejbližších 90 minutách musíme skóre srovnat a ještě přidat něco navíc. Věříme si. Kdybychom nevěřili, bylo by to špatné.
