Článek
„Je to pro mě obrovský skok. Jak v kvalitě hráčů, kteří proti mně stojí, tak i v mediálním dění okolo utkání. Raději nad tím moc nepřemýšlím a snažím se připravit co nejlépe na každý zápas, který nás zrovna čeká. Teď mám tedy v hlavě především čtvrteční duel Evropské ligy v Moskvě," říká mladý obránce.
Úvodní utkání ve skupině F s moldavským Tiraspolem v Olomouci bylo pro Bača prvním velkým setkáním se silným zahraničním sokem mezi dospělými. „Jsem strašně vděčný, že jsem v něm mohl nastoupit. Ani jsem nebyl moc nervózní. Moc jsem se těšil, užil jsem si utkání ve skvělé kulise se vším všudy. Slyšet na hřišti hrát znělku Evropské ligy je nezapomenutelný zážitek," tvrdí.
Zlíňané získali na Hané premiérový bod za bezbrankovou plichtu, což svědčí o tom, že si obrana Fastavu počínala spolehlivě. „Snažím se dodržovat veškeré pokyny, které dostávám od trenérů. Radí mi, ať hraju jednoduše a moc si nekomplikuju život. Chtějí po mně, abych se držel své hry, založené hlavně na důrazu," prozrazuje.
Se svým vzorem si vše vyříkal
Ve čtvrtek se v Rusku postaví moskevskému Lokomotivu. „O něčem takovém jsem před několika týdny ještě ani nesnil. Kéž by se nám zase povedlo urvat aspoň bodík. Pokusíme se to vzadu zavřít, lokomotivu budeme chtít trochu vykolejit," usmívá se. Před odletem hořel nedočkavostí. „V Rusku jsem totiž ještě nikdy nebyl. Zajímá mě, jak to tam vypadá," netají zvědavost.
Bačo si považuje, že ho nedávný kapitán Zlína Jakub Jugas označil po minulé sezóně před odchodem do Slavie za svého možného nástupce. „Děkuju mu za všechno, hodně se mně věnoval a se spoustou věcí mi pomohl. Snažil jsem se od něj odkoukat poctivost, pracovitost a přístup k fotbalu. Plnohodnotně ho nahradit není vůbec snadné," má jasno. Mrzel ho konflikt, který měl se svým vzorem během sobotního ligového střetnutí Zlína se Slavií. Po jednom ze soubojů s Jugasem zůstal ležet na trávníku a předstíral zranění. „To byla ode mě pěkná blbost. Po zápase jsem se mu omluvil. Vyříkali jsme si to," oddechl si Bačo.
V areálu zlínského stadiónu na Letné nejen trénuje a hraje zápasy, ale na ubytovně i přespává. „Maximálně mi to vyhovuje, nezdržuju se cestováním. A když je hezké počasí, často po večerech usednu do prázdného hlediště a při pohledu na hřiště přemýšlím o své fotbalové budoucnosti," svěřuje se.
