Článek
V klubu máte dost nabitý program. Jak se s tím vyrovnáváte?
S Evropskou ligou je to docela záhul. Včetně nároďáku mám teď odkopáno kolem třiceti zápasů. Poslední dobou jsme hráli skoro pořád ob tři dny. Teď nás čeká ve čtvrtek ještě poslední ligový zápas, pak krátká pauza.
Chystáte se na svátky do Čech?
Určitě. Manželka s dětmi už je v Praze, já za nimi letím 23. prosince. Dáme si klasické Vánoce s kaprem. Ale už 27. prosince musím zpátky, protože nám začínají tréninky a 4. ledna hrajeme zápas.
Proč tak brzy?
V lize se v téhle sezóně bude hrát poprvé play-off. Body ze základní části se nejlepším týmům rozdělí na polovinu a pak bude hrát každý s každým o titul. Těch zápasů bude hodně. Hlavně to bude šíleně vyhecované, protože v první čtyřce jsou kromě nás i Galatasaray a Fenerbahce, takže skoro pořád se budou hrát derby.
Jaká je momentálně úroveň turecké ligy?
Je strašně vyrovnaná, hlavně čelo tabulky. Za poslední roky se liga zvedla. Kluby mají víc peněz, kupují lepší hráče. A nehrajete tady jediný lehký zápas. Venku je to boj i na hřišti posledního.
V Besiktasi kroutíte už čtvrtou sezónu. Dokážete si představit, že tam vydržíte ještě další roky?
V létě mi končí smlouva a uvidíme, co bude dál. Bavíme se o novém kontraktu. Nějaká jednání už proběhla, ale zatím k dohodě nedošlo. Chci lepší smlouvu. Něco už jsem tady odkopal, pravidelně hraju. Z doby, kdy jsem přišel, jsem v Besiktasi zůstal jen já a další tři hráči. Zatím jsme v jednání někde uprostřed cesty a doufám, že společnou řeč najdeme.
A když ne?
Mám už teď nabídky z jiných evropských klubů. Ale na rovinu říkám, že mou prioritou je zůstat v Besiktasi. Jsem tady už jako doma. I rodina je tu moc spokojená.
Na klub kalibru Besiktase jsou pořád velké nároky. Jak zvládáte hrát prakticky každý zápas pod tlakem?
Zvykl jsem si a spíš mi to vyhovuje. Cíle jsou nejvyšší a já už na to byl zvyklý ze Sparty. Každý zápas je důležitý a já mám tenhle stres rád. Pořád lepší, než být v klubu, který má ambice na desáté místo.
Naučil jste se turecky?
Se slovenským útočníkem Filipem Hološkem máme k dispozici čtyřiadvacet hodin denně překladatele, který umí dobře česky. Žil dva roky v Olomouci. Přes tlumočníka komunikuje i trenér Carvalhal, který je Portugalec. Mluví buď anglicky, nebo portugalsky. Turečtina je dost těžká řeč, základy zvládám, ale na velkou konverzaci to není. Se spoluhráči mluvím většinou anglicky nebo směskou angličtiny a turečtiny. S Portugalcem Quaresmou se domlouvám spíš italsky, protože anglicky moc neumí.
Kdo je největší hvězdou týmu?
Právě Quaresma, pro fanoušky je to bůh. Je tu i Simao, který hrával v Atlétiku Madrid s Tomášem Ujfalušim. Hodně spolu kamarádili a připadá mi, že je to poloviční Čech. Velké jméno byl i Španěl Guti. Jenže jeho výkonnost nebyla podle představ a v listopadu skončil. Žil dost bohémskej život a prý jde někam do Asie.
Zmínil jste, že se v Turecku líbí i rodině. Istanbul ale není zrovna klidné město…
Jenže my žijeme na okraji v lesích. Když k nám přijedou známí, říkají, že to vůbec nevypadá jako v Turecku. Manželce s dětmi se tu moc líbí. Když jsem letěl na reprezentační baráž, zůstaly tady. Ani se jim nechtělo do Čech. Máme dům v takovém komplexu, kde je asi dvě stě baráků. Jeho součástí jsou obchody, parky, restaurace. Máme tu všechno, co potřebujeme. Bydlí tu kluci z Besiktase i Fenerbahce.
Vy žijete pohromadě s hráči velkého rivala? Nemáte třeba občas prokopnuté dveře?
Ne, to fakt nehrozí (smích). Vyhecované je to hlavně mezi fanoušky a mezi hráči jen na hřišti při zápase. Když se spolu potkáme jinde, podáme si ruku a normálně spolu mluvíme.
Když náhodou máte volno, kam rodinku vytáhnete?
Chodíme hodně na procházky, jezdíme k moři. V tom našem komplexu je spousta dětských koutků. Synovi (Andre Tomas) jsou dva a půl roku a začal chodit do anglické školky. Dceři Megan byl teď rok.
Jste slavný hráč a pro Turky je fotbal skoro vším. Můžete normálně chodit po městě?
Určitě, maskovat se nemusím (smích). Maximálně mě někdo zastaví a chce se vyfotit. Ale třeba Milan Baroš to má daleko horší. Toho když fanoušci zastaví, má to na půl hodiny.
Vídáte se s ním často?
Právě, že ne. Bydlíme asi padesát kilometrů od sebe, oba máme spoustu zápasů a spíš se míjíme.
