Článek
Chcete snad tvrdit, že Sparta je na tom finančně tak, že by jí stamiliónový příjem plynoucí už z pouhé účasti v hlavní soutěži nepoložil? Že se jí účast v Lize mistrů opravdu bytostně nedotýká?
Ale samozřejmě že se nás dotýká. Ekonomicky, sportovně však ještě víc. Ale otázka rozhodně nestojí tak, že by Sparta bez sto miliónů z Ligy mistrů dál nemohla existovat a fungovat.
Takže by k žádné kalvárii nedošlo, kdybyste se ani letos přes Panathinaikos dál nedostali a Ligu mistrů nehráli?
Jsme stabilizovaným klubem, který ve svých rozpočtech musí počítat i s variantou, že do ligy mistrů nepostoupí. V tom případě nastupuje varianta druhá, v níž počítáme s účinkováním v Poháru UEFA, v němž bychom letos měli přežít zimu a na jaře v soutěži pokračovat.
Sto miliónů je ale hodně peněz. Zvlášť pro Spartu, o níž se před pár týdny veřejně v médiích spekulovalo, že se topí v závratných dluzích…
Sto miliónů představuje samozřejmě velkou částku a byli bychom špatnými hospodáři, kdybychom ji nechtěli. Jenže ty peníze chtějí všichni, nejen Sparta. Při nyonském losování jsem od zástupců všech klubů cítil, jak moc jim o tenhle balík jde a jak udělají vše, jen aby ho shrábli. Až mně to připadalo, že o národní soutěže a mistrovské tituly nikomu nejde, protože nad vším vysoko ční účast v Champions League.
A to možná nemají takové dluhy, jež jste nonšalantně pominul!
Nepominul, jen bych ale znovu opakoval, že jsme ekonomicky natolik stabilizovaným klubem, že by nás sto miliónů, které by na bankovní účet nepřišly, rozhodně neohrozilo.
Jenže nejde jen o stamiliónový příjem, ale i o další zviditelnění klubu, zhodnocení hráčů, jejich následný výhodnější prodej…
Právě proto tvrdím, že daleko citelnější dopad by na Spartu měla absence v Lize mistrů ve sportovní rovině. Zkušenosti, které hráči získávají v této soutěži, se následně odrážejí do jejich výkonů, růstu a sebedůvěry promítající se do jejich sebevědomí, což je patrné jak na evropské, tak i tuzemské scéně. A do jejich ceny také, to se ví. Ověřili jsme si to v letech, kdy jsme Ligu mistrů hráli, v loňské sezóně to bylo hodně patrné i na Slavii. Takže neúčast v Champions League by byla pro Spartu frustrující hlavně ve sportovní rovině.
Jenže k tomu může klidně dojít. Na Panathinaikos Atény narazily české kluby v pohárové Evropě v minulosti už čtyřikrát a ještě nikdy ho nedokázaly vyřadit…
Takže věřme a udělejme všechno proto, aby na pátý pokus přestala tahle bilance platit.
Nejste až přílišným optimistou? Vždyť Řekové chtějí do hlavní soutěže možná ještě víc, než vaše Sparta!
To mně je jasné a v Nyonu při losování jsem to vycítil. Zástupci Panathinaikosu se pochopitelně pochlubili, jak navýšili rozpočet na letošní rok, deklamovali jména hráčů, které koupili, zdůrazňovali příchod Gilberta Silvy z Arsenalu, nezapomněli dodat, že pro ně pracuje holandský trenér Henk ten Cate s celým štábem svých lidí. Dávali prostě najevo, jak je pro ně nezbytně nutné se do hlavní soutěže dostat. Dokonce přišli i s tím, abychom si prohodili sled zápasů a první utkání se hrálo v Praze.
Důvod?
Jen snaha vytvořit si lepší pozici na cestě do Champions League. Zbožné přání, které jsem samozřejmě s díky odmítl.
To si opravdu myslíte, že o postupujícím může rozhodovat sled zápasů?
Svou roli to sehrát může, i když netvrdím, že zásadní. Naše šance by měla být v dokonalém poznání protivníka, k čemuž nám poslouží jeho odvetný zápas s Dinamem Tbilisi, přípravný duel se Sevillou i třeba videokazeta, kterou nám poskytl ostravský Baník z utkání, které s Panathinaikosem hrál. Hlavně bychom však mohli profitovat z enormního tlaku, který vedení Panathinaikosu na trenéry a hráče vyvíjí, aby za každou cenu do Champions League postoupili. Jenže o tom všem se můžeme bavit až v momentě, kdy do třetího předkola přes moldavský Tiraspol postoupíme.
