Článek
Jestlipak jste si před zápasem s Borisovem na své první účinkování v Lize mistrů vzpomněl?
Samozřejmě mi došlo, že jsem tam stál už před jedenácti lety. V tunelu jsem klukům říkal, že tohle je pro mě jiná fotbalová kariéra.
A můžete tyto dvě „kariéry“ srovnat?
Snad jen tím, že všichni ti, kteří se mnou hráli tenkrát, už skončili. Třeba Figo, Roberto Carlos… Já na hřišti tyto hvězdy přežil, což je dobré. Fotbal je teď rozhodně rychlejší, navíc top soupeři ve skupině teprve přijdou. To asi bude jiná fofrovačka...
Co jste při hymně Ligy mistrů vyváděl za posunky?
Po postupu přes Kodaň jsme si znělku Ligy mistrů pouštěli v Plzni na hotelu při slavnostní večeři z telefonu. Když ji teď začali skutečně hrát, hledal jsem po očku Jirase (Petra Jiráčka). On to prožívá malinko víc, než je zdrávo. Ale byl v klidu, jen mi ukazoval, že mu stojí chlupy na ruce.
Musel jste méně zkušené spoluhráče uklidňovat?
Snažil jsem se být v klidu, abych ho přenášel i na mužstvo. Musím však kluky pochválit. O žádném z nich se nedá říci, že by premiéru v Lize mistrů v hlavě nezvládl. A to se cení.
Je bod s Borisovem dobrý?
Uvidíme po šesti zápasech, jestli to bude stačit. V tuhle chvíli jsme trošku zklamaní, protože jsme dostali gól po situaci, která se vůbec neměla stát. Ale myslím, že jsme byli vyrovnaným soupeřem týmu, který má daleko větší zkušenosti a rozpočet. Já remízu beru. Sice jsme teď zklamaní, ale obstáli jsme. Máme bod z Ligy mistrů, takže horší jak Žilina už nebudeme.
Také Barcelona s Milánem remizovala. Stoper Marián Čišovský tedy poukázal, že jste si ve skupině H všichni rovní...
Já už ho trochu poznal, takže mu říkám Palo Habera. Myslel to samozřejmě v nadsázce. Barcelona a Milán jsou rozhodně jinde, než jsme my. Každý bod s giganty bude úspěch. Myslím si ovšem, že bodovat se dá i proti nim. Třeba už příště v Miláně. Bude to samozřejmě jiné, nastupovat na San Siru než na vyprodané Letné či v Edenu. Na tréninku si stadión osaháme – a ten obdélník na trávníku už je pak všude stejný.
