Hlavní obsah

Glosa: Sparta a Slavia bez Ligy mistrů. Každý ale z jiného důvodu

Praha

Po úterním večeru má český klubový fotbal jistotu: Liga mistrů se ho týkat nebude. Sparta nesvedla zázrak v Monaku, Slavia doma nedohnala dvoubrankové manko s Ferencvárosem. Zatímco další marná bitva Letenských o Champions League nikoho nepřekvapila, u červenobílých naopak. Obě vyřazení však byla zasloužená. Byť každé z trochu jiného důvodu.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Zklamaní Tomáš Holeš a brankář Kolář

Článek

Střih. Je podzim 2005, Sparta hraje základní skupinu Ligy mistrů. Zní to divně, a zároveň smutně, ale od té doby ani ťuk. Šestnáct let nic. Úterní krach o Champions League byl osmý v řadě.

„Pokud Sparta nezmění celkové myšlení, nikdy se nevrátí do pozice, ve které kdysi byla. Nebude vyhrávat často tituly, nebude v Lize mistrů. Je to o filosofii klubu, který byl vždycky hrdý, sebevědomý. Sparta si to rozdala na férovku s Realem i Barcelonou a dokázala je porazit. Teď z ní tohle necítím," řekl mi na podzim 2008 při jedné z našich debat trenér Josef Csaplár. Už tenkrát si ho kvůli jeho otevřeným názorům spousta lidí dobírala.

Jenže píše se rok 2021 a z Letné je slyšet pořád stejná písnička. Klub se točí na místě, jako se honí pes za svým ohonem. Z výkladní skříně českého fotbalu se stal klub, který na první dobrou nezavrhne nabídku na odložení ligového utkání s Karvinou před odvetou v Monaku. Borcům z generace, která vyprovodila z Letné Real, Barcelonu, Olympique Marseille a další giganty, se musí vařit krev v žilách.

Není náhoda, že na Spartě se jede léta podle zaběhnutého scénáře. Klub vymění trenéra, přivede nové hráče, vyhlásí boj o titul a o Ligu mistrů. Tým udělá šňůru pěti ligových výher, v médiích se začne psát, že se zvedá, že světlé zítřky přijdou záhy. Jenže takhle to nefunguje.

V nadsázce se říká, že i kdyby Sparta přivedla kouče Mourinha a do útoku hvězdného Messiho, ani oni by jí nespasili. Teď se pokouší vrátit Spartě lesk nejlepší český trenér poslední dekády Pavel Vrba, který dovedl třikrát do Champions League provinční Plzeň. Nepotřeboval k tomu vůbec miliardový rozpočet, Viktoria měla oproti Spartě sotva třetinový.

Slavia je jiný případ. V Edenu se roky daří naplňovat heslo: Za hodně peněz, hodně muziky. Mužstvo nemá v tuzemsku konkurenci, před zbytkem ligy je v nedohlednu. V Evropské lize došla na jaře až do čtvrtfinále, na evropské scéně je evidentně konkurenceschopná. Teď však ze své přímočaré, náročné cesty, která nese úspěchy, poodstoupila.

Možná si to v Edenu neuvědomili, když si odklad duelu s Olomoucí vymohli. Do hlav hráčů Slavie se však musely nutně vkrádat pochybnosti typu: Jsme po dvou kolech už tak unavení, že nezvládneme anglický týden? Nám, hráčům z lavičky, se nevěří, že bychom duel s Olomoucí dali?

Argumenty vedení Slavie i realizačního týmu jsou transparentní. Sešívaní trpí kvůli svým úspěchům, jejich reprezentanti neměli po Euru prakticky dovolenou. Neabsolvovali přípravu. Kapitán a tahoun Bořil je navíc zraněný. Ale nedělá z klubů velké kluby, když se čelem staví k velkým překážkám? Nota bene, když mají pod smlouvou desítky fotbalistů...

Foto:

Fotbalový redaktor Robert Neumann se věnuje sportovní žurnalistice od roku 2003. V Právu působí sedm let. Byl na mistrovství světa, na evropských šampionátech, pravidelně referuje o zápasech českých klubů v lize i na evropské scéně. Dříve býval profesionálním fotbalistou, působil v Bohemians, Jablonci a v Liberci, se kterým v roce 2002 získal mistrovský titul.

Reklama

Související témata: