Sám rozhodnu, zda zůstanu, nebo skončím. Na druhé se dívat nebudu, prohlásil Čech

Když na vás byl detailní záběr televizní kamery bezprostředně po závěrečném hvizdu, měl jste slzy v očích...Zklamaný jsem byl stejně jako všichni. Takhle jsme si zápas s Tureckem nepředstavovali. Měli jsme jeden bod a věděli, že tohle je utkání o všechno. Když ho zvládneme, jdeme dál, když ne, tak končíme. Bohužel platí ta druhá varianta.

Byl gól, který jste brzy dostali, rozhodujícím momentem zápasu?Zápas jsme začali dobře. Soupeře jsme zaskočili od prvních minut. Turci ale svůj první protiútok zakončili gólem. Ten udal ráz utkání. Opět jsme museli dotahovat. Tentokrát jsme měli smůlu, hlavička Tomáše Sivoka skončila na tyči, vytvořili jsme si i další situace, které jsme při troše štěstí mohli přetavit ve vyrovnávací gól. Do druhé půle jsme šli s vírou, že když vyrovnáme, vznikne pro Turky velmi složitá situace, protože oni museli zvítězit, a naopak my tak budeme mít šanci zápas vyhrát. Branku jsme ale nevstřelili, navíc znovu inkasovali, a tím druhým gólem bylo v podstatě rozhodnuto.

Čím si vysvětlujete, že se stále opakují chyby v rozehrávce, po nichž inkasujete?Chyby patří k fotbalu... Někdy jich uděláte v zápase deset a gól nedostanete, protože se podaří situace zachránit. S Turky jsme udělali dvě chyby a byly z toho dva góly. Podobné to bylo s Chorvaty a vlastně i od Španělů jsme dostali branku po chybě. Někdy to tak bývá. Samozřejmě jsme mluvili o tom, že se chyb musíme vyvarovat. Bohužel se nám to sešlo zrovna na tomto turnaji, soupeři naše chyby tvrdě trestali, proto jedeme domů.

Byl jste na svém čtvrtém mistrovství Evropy, ale ve Francii uhrál národní tým jediný bod, což je nejméně v historii účastí. Byl to i pro vás nejhorší šampionát?Nejhorší... Zklamání je, že se nám nepovedl zápas s Turky. Předchozí dvě utkání jsme hráli proti velkým favoritům celého turnaje, tedy Španělům a Chorvatům. S těmi jsme dokázali srovnat dvougólové manko. Tým prokázal obrovskou odvahu. Před utkáním s Turky jsme si vytvořili pozici, kterou jsme si přáli už před šampionátem. Proto jsem byl optimista. Dopadlo to jinak, takže výsledkově to určitě dobrý šampionát nebyl.

Nastavil šampionát českému fotbalu zrcadlo, jak na tom doopravdy je?Určitě je dobré konfrontovat se přímo s nejlepšími týmy. Můžete se od nich něco naučit. My jsme se na šampionát připravovali velmi pečlivě, nepodcenili jsme vůbec nic. Bohužel se nám nepodařilo vloženou energii přetavit v postup. Chyběla nám jiskra, určitá nadstavba. Nechali jsme na hřišti ve všech zápasech všechno, ale nedopadlo to podle našich představ. To se stává. Některé špičkové týmy jako třeba Nizozemsko, se sem ani nedostali.

David Lafata a Jaroslav Plašil potvrdili, že v reprezentaci končí. Další řekli, že svoje pokračování zváží. Totéž jste vyslovil už před šampionátem i vy. Došel jste během turnaje k nějakému rozhodnutí?Neměním to, co jsem řekl. Až překonám zklamání, tak si sednu a budu přemýšlet, co a jak dál. Rozhodnutí se budu snažit udělat co nejdříve, během dvou nadcházejících týdnů, i vzhledem k začátku nové kvalifikace, aby trenér věděl, jestli mě má zvát na první sraz nebo ne.

Může ve vašem rozhodování hrát nějakou roli brzké vyřazení ze šampionátu?Pro moje rozhodnutí není výsledek šampionátu podstatný. Pochopitelně vždycky je lepší končit úspěchem než takovým výsledkem.

A konec některých spoluhráčů, nebo třeba i trenéra Vrby?Na mé rozhodnutí nebude mít vliv ani konec kohokoliv jiného. Bude čistě záležet na mně, jak se budu cítit a podle toho řeknu ano či ne.