Rubriky:

MS 2006

Český tým ničily nezodpovědnost i úzký kádr

26. června 2006 08:57 - WESTERBURG

Euforie po postupu mezi světovou elitu po šestnácti letech pohasla, český fotbal zažívá zklamání po vyřazení ze skupiny, z níž bylo reálné postoupit. Naplnění postupového cíle si Brücknerův soubor zmařil sám, především svojí nedisciplinovaností.

MS ukázalo slabiny, o nichž se nevědělo, či spíše nemluvilo. Jedno zklamání si český fotbal prožil. Ale už za jedenáct týdnů začíná kvalifikace na mistrovství Evropy 2008. Nabere český fotbal do té doby dech pro boje v těžké skupině? Bude třeba odstranit ,německé problémy'.

Chyběla disciplína

Šampionát přinesl dvě pro český tým nepoznané premiéry. Poprvé pod vedením trenéra Brücknera Česko čelilo pokutovému kopu. A poprvé český hráč viděl červenou kartu. Proti Ghaně Ujfaluši zatáhl za záchrannou brzdu. Důsledkem byl neproměněný pokutový kop, ale hlavně oslabení. V deseti neměli Češi proti rychlejším Ghaňanům šanci výsledek otočit.

V zápase s Italy měl sice český tým navrch, ale Polák, který už měl žlutou kartu, proti zdravém rozumu fauloval v posledních sekundách nastaveného času prvního poločasu u půlící čáry v situaci, kdy soupeř nemohl ohrozit branku... Hrubou nedisciplinovaností a nezodpovědností vůči týmu odsunul šanci na otočení výsledku z kategorie naděje do beznaděje. Otočit zápas s Italy v deseti by bylo i nad síly lepších týmů.

Dva velcí bojovníci, hráči, na které se spoléhalo, vlastně potopili tým. I když se zdálo, že disciplína není slabinou české reprezentace, musí na ní kouč zapracovat a zvážit, jestli Poláka povolávat na klíčové zápasy. Vždyť on sám se zařadil vedle tolikrát kritizovaného Tomáše Řepky, jenž především kvůli nedisciplinovanosti v reprezentaci předčasně skončil.

Bez úderné síly

Série zranění zdecimovala tým. Elitní útočníci Koller a Baroš dohromady odehráli sotva celý zápas. Šmicer nemohl jet vůbec a Lokvenc sice dřel, ale po zranění nebyl v optimální formě. Za nimi je propast. Heinz v Turecku nehraje a je z formy, Štajner je sice technik, ale na šampionátu útočník bez rychlosti v situaci, která nastala, neměl sám vpředu šanci.

A dalšího použitelného útočníka momentálně náš fotbal nemá. Sionko je ofenzívní záložník, vpředu zaskakoval v nouzi. Útočníci chybějí v domácí soutěži a další, kteří působí v zahraničí, na takový turnaj nemají. Tenhle problém za dva měsíce nikdo nevyřeší, takže nezbývá než doufat, že elitní kvarteto se dá do kvalifikace dohromady. Jen s Kollerem a Barošem se může vrátit ofenzívní síla. Sebelepší střelci ze středové řady úderný útok nenahradí.

Trenér Brückner upřesnil svoji myšlenku: mužstvo mohlo mít na šampionátu svůj vrchol, kdyby bylo ve formě a bez zdravotních problémů osmi top hráčů. Ani jednou je neměl pohromadě. Hráčů na špičkové evropské či světové úrovni, ať nejvyšší nebo alespoň těch patřících k lepším, má český fotbal málo. Za ideální jedenáctkou zeje mezera.

Čech, Nedvěd, Rosický, Baroš, Koller jsou nepostradatelní. Citelná by byla i ztráta Grygery, Rozehnala, Jankulovského, Galáska či Ujfalušiho. Toho Kováč skvěle nahradil, ale zatím jen v jednom utkání. Z formy byl Poborský, což se projevilo ve dvou klíčových duelech. Kromě něho snad třicátníci zůstanou. Momentálně za ně není náhrada. Na druhou stranu musí trenér riskovat a dát víc šancí Sionkovi, Jarolímovi, Skácelovi, Jarošíkovi.

Alternativy je třeba hledat i na dalších postech. Hráči rostou jen ve velkých zápasech a kvarteto jmenovaných jich mnoho neodehrálo. Na druhou stranu je třeba zvážit, zda Plašil, který je sice odzkoušený, je pro mužstvo přínosem. V Německu to nepotvrdil. Částečná obměna kádru, nikoli kvůli věku, ale výkonnosti, je nutná.

Nálepka náfuků

Německá reprezentace je na šampionátu pod tlakem, jaký si ta naše neumí ani představit. Přesto je vstřícná k médiím. Nezměnil to ani fakt, že hráči i trenér byli a jsou dlouhodobě pod palbou kritiky. Jenže to jsou profesionálové po všech stránkách. A berou jako součást profese i méně příjemné záležitosti. Podobně to fungovalo i u ostatních týmů z fotbalově vyspělých zemí, s nimiž se rádi srovnáváme, ale máme k nim po této stránce daleko.

Vystoupení trenéra Brücknera před utkáním s Ghanou bylo skandální. Výrazy jako "interní věc týmu" a vystupování i ochota části hráčů daly českému celku nálepku náfuků. Prim v tom hrál ten, který měl být vzhledem ke svým výkonům nejpokornější - Plašil. Skousnout porážku je těžké, unést vlastní vinu ještě těžší. Ujfaluši to dokázal, Polák ne. Zamyslet by se měli i další, v čele s Nedvědem. Takto by si totiž nedovolili ve svých klubech chovat. Bohužel v tomto směru je k hvězdám benevolentní i vedení reprezentace.

Naštěstí jsou hráči jako Čech, Rozehnal, Ujfaluši, Galásek, Grygera, Koller, Lokvenc či Kinský, jimž není zatěžko kdykoli říct svůj názor. Chápou, že i to je jejich práce. Slušnost je základním atributem i ve fotbale. Nikdo po trenérovi nechce, aby prozrazoval taktiku. Nikdo hráče nehodlá po utkání dlouho zdržovat, ale měli by si uvědomit, že to nedělají pro novináře. Ohlasy fanoušků na chování po odjezdu z hotelu a přistání v Praze byly negativní.

Dál s Brücknerem

Po neúspěchu se logicky snesla kritika na hlavu trenéra Karla Brücknera. Co mu ale lze s chladnou hlavou vytknout. Nominaci? Lze diskutovat o Skácelovi, ale proč? Plašil nebyl před šampionátem hráčem, o němž by někdo pochyboval. Heinz? Ano, ale kdo za něj?

Názor, že týmu chyběla kondice, není na místě. Hráči odevzdali maximum. Za Ghanou zaostávali v rychlosti. Ta je vrozenou vlastností Afričanů. Taktika? Ano, v utkání s Ghanou nedokázal kouč zareagovat na situaci, nenašel proti Afričanům zbraň nebo nepřipravil tým na možnost, že také může brzy inkasovat. V přípravě měl tým určitě hrát s africkým týmem typu Kamerunu či Nigérie, protože s africkým fotbalem nemá Česko zkušenosti.

Ve vyspělých fotbalových zemích by vyřazení neustál. Jenže... Kdo místo něj? A byla jeho vina nakonec tak velká? Momentálně kromě Haška v Česku není kouč, který by mohl tým převzít s nadějí, že ho povede dál po úspěšné cestě. Tu však nemůže zaručit ani Brückner, jenže za ním stojí neoddiskutovatelné úspěchy a těch je víc než porážek.

"Ital" Zeman je finančně nedostupný a v posledních letech toho moc nedokázal. Petržela, Ščasný, Beránek, ale ani další ještě pro národní tým nedorostli. Vedení svazu navíc už Brücknerovi nabídlo další cyklus. Je však čas hledat a připravovat Brücknerova nástupce.

Nabereme dech?

Lámat hůl nad reprezentací by byl nesmysl. Neuspěla, ale neudělala ostudu. Život jde dál. Vyřazení přebolí a od září se můžeme těšit na další napínavé bitvy.

Vždyť za jedenáct týdnů začíná kvalifikace na mistrovství Evropy 2008. Nabere český fotbal rychle dech do bojů v těžké skupině? Favoritem je Německo, které svou kvalitu prokázalo už postupem do čtvrtfinále MS.

Slovensko se za poslední rok hodně zlepšilo, Irsko i Wales pro nás byly vždy tvrdým oříškem. Kypr a San Marino jsou sice fotbalovými trpaslíky, ale souboje s nimi a případná zaváhání mohou rozhodnout.

Tým má zdravé jádro a předpoklady znovu vtáhnout fanoušky do ochozů a s jejich povzbuzováním v zádech znovu vítězit. Přišel totiž i čas konečně opět porazit opravdu velkého a silného top soupeře. Tím posledním byli Němci na ME 2004...

Karel Felt, Právo

Zrušit


Časová osa: MS 2006

Filtr článků - MS 2006