Článek
V roce 2013 hostilo Brno s Ostravou světový šampionát naposledy a v českém dresu se po hřišti proháněla i Hana Sládečková v útoku. Kvůli problémům s kolenem svoji úspěšnou florbalovou kariéru v mladém věku ukončila, ale po tuctu let se na šampionát vrátila. Byť trochu oklikou.
Se svou partnerkou, rovněž bývalou reprezentantkou Nikolou Černou, cestují po světě. Nejdřív Nový Zéland, poslední čtyři roky Austrálie. Tedy země bez hlubší florbalové tradice.
„Na Zélandu jsme nehrály florbal vůbec, první rok v Austrálii jsem nevěděla, že se tam hraje. Ale pak jsme se přestěhovaly na západní pobřeží a připojily k místnímu klubu,“ popisovala v Brně.
Poté hledala australská reprezentace asistenta do trenérského týmu. Třiatřicetiletá Sládečková se přihlásila a byla vybrána. A tak se teď do rodné země vrátila jako členka realizačního týmu Austrálie.
„Na mistrovství světa mám hrozně hezké vzpomínky, nejhezčí z celé kariéry. Takže bylo hodně lákavé se sem vrátit, i když v době, kdy jsem podávala přihlášku, jsem si to ani neuvědomovala,“ přiznává.
Nebylo úplně jednoduché dát dohromady tým, který si postup vybojoval na kvalifikaci v Singapuru, na soustředění před šampionátem. V Austrálii je základna menší, k tomu velké vzdálenosti. „Většina hráček je na západním pobřeží, některé na východním, další v Evropě. Ale před mistrovstvím světa jsme strávily asi deset dnů na kempu ve Finsku,“ líčí Sládečková.
Česká stopa je v Austrálii výrazná, což pomáhá i rozvoji florbalu. A znát je to i v reprezentaci, za níž v Brně nastupují Vendula Kasalová a Karolína Kamberská. „Často se dřívější generace rozhodly opustit Česko. To byl třeba případ rodičů Karolíny, kteří se jednoho dne sbalili a chtěli začít nový život někde jinde,“ říká o svěřenkyni, která hraje druhou nejvyšší soutěž v Plzni.
Podobným příběhem je cesta Kasalové. „Celá moje rodina je z Česka, ale taťka dostal pracovní nabídku v Austrálii, tak jsme se tam s bráchou narodili a byla jsem tam do svých osmi let. Pak jsme se vrátili do Brna,“ říká.
Když před dvěma lety vyrazila po maturitě na dovolenou do Austrálie, vzala si florbalku a s partou kamarádů si byla zahrát. „Jeden kluk mi říkal, že když mám australský pas, mohla bych si zahrát za reprezentaci, tak jsem podala žádost,“ popisuje domácí hráčka v australském dresu.
„Pořád nechápu, co se děje. Mistrovství světa byl můj sen, ale netušila jsem, že se to stane. Zvlášť ne za Austrálii,“ směje se bývalá florbalistka extraligových Židenic, která nyní působí ve třetí nejvyšší švýcarské soutěži.
„Neměla jsem v Česku dobrou sezonu a hlavní australská trenérka působí ve Švýcarsku. Tak mi říkala, ať jdu za ní, rozehraju se před mistrovstvím světa. Bylo nás tam několik z týmu, ale jediná zůstanu do konce sezony,“ vysvětluje studentka učitelství na brněnské Masarykově univerzitě, která má v hledišti v Brně početný fanclub.
„Půlka lidí je tu ode mě,“ směje se. „Rodina, přátelé, učitelé… A fanoušci s námi cestují, byli i v Singapuru,“ oceňuje 22letá Kasalová hlasité příznivce s charakteristickými nafukovacími klokany.
Vendula Kasalová (ve žlutém) na mistrovství světa v Brně.
Sládečková čeká víc známých na ostravskou část turnaje. „Určitě rodina dorazí, i když už to pro ně není tak lákavé jako když jsem hrála,“ ví vítězka ankety o nejlepší českou florbalistku sezony 2014/2015. Po turnaji se vrátí do Austrálie, kdy by ráda zakotvila.
„Ještě bojujeme, aby si nás nechali, pořád čekáme na povolení, abychom tam mohly zůstat a nemusely odjíždět. Nevadilo by mi, kdyby mi dovolili tam zůstat nastálo,“ přiznává.
Cílem Australanek je stát se na mistrovství světa nejlepším mimoevropským týmem. Zatím na turnaji podlehly Nizozemkám a získaly bod za remízu s Japonskem.
