Hlavní obsah

Němcovi primát zůstal. Těžko ale za něj bude rád, smál se Hübschman, když se v pětapadesátém zápase trefil

Valletta

Neskutečně dlouhá doba. Celých dvanáct let musel Tomáš Hübschman čekat, než se v reprezentaci trefí. Hrál kvalifikace o Evropu i svět, kopal pod Chovancem, Brücknerem, Radou, Haškem i Bílkem, i na šampionátech v Portugalsku a Polsku nastupoval. Čtyřiapadesát utkání měl na kontě, než se v pětapadesátém na Maltě zapsal premiérově mezi střelce. „Nejsem v nároďáku od toho, abych dával góly, ale čekání to bylo fakt docela dlouhé,“ přiznával legionář z Doněcku, když se po 141 sekundách na Ta Qali konečně trefil.

Foto: Darrin Zammit Lupi, Reuters

František Rajtoral (vlevo) gratuluje Tomáši Hübschmanovi k brance proti Maltě.

Článek

Jiří Němec tak o primát nepřišel. On je totiž tím rekordmanem, kterého Hübschman už pomalu ohrožoval. Někdejší reprezentační kapitán totiž čekal dokonce šedesát zápasů, než se při zastávce národního týmu z japonského Kirin cupu v přátelském zápase v Koreji poprvé a naposledy trefil.

Jsou na tom podobně

„Tak to nevím, jestli je Jirka zrovna rád, že mu primát zůstal," usmíval se Hübschman, samo sebou spokojený, že od Němce štafetu nepřevzal.

„Ale není se zase co divit, že právě my dva jsme na tom s gólovou bilancí stejně. Naše pozice a role v nároďáku byly podobné, oba jsme v něm proto, aby fungovala hra dozadu a nikoli abychom dávali branky. Vždyť já ani do soupeřových šestnáctek nechodím, když se kopají rohy nebo zahrávají standardky."

Všichni trenéři, pod nimiž Hübschman v reprezentaci hrával, o něm přitom unissono tvrdili, že má dobrou střelu a měl by pálit častěji. „To je sice pravda, že mě všichni ke střelbě nabádají, ale zároveň chtějí, abych stál před stopery a myslel hlavně na defenzívu a obranné úkoly. A zkoušejte dávat góly z půlky hřiště," glosoval dvaatřicetiletý záložník touhy svých koučů.

Proroctví slyšel ze všech stran

Na Maltě však přání trenérů vyslyšel. A dokonce bleskově, což celému mužstvo obrovsky pomohlo ke klidu a režírovaní duelu k obrazu svému. „Dalo se útočit a střílet víc než v jiných zápasech, protože vzadu zůstávali dva naši stopeři na jednoho útočníka a já se proto mohl zapojovat do ofenzívy mnohem víc," vysvětloval, aby promptně dodal: „Já ale statistiky nikdy neřešil. A už teprve mně nevadilo, že už jsem sehrál tolik zápasů a ani jednou se netrefil. "

V zápase s Maltou mu však byl zřejmě premiérový reprezentační gól souzený. První od chvíle, kdy se v barážovém střetnutí proti Belgii v listopadu 2001, v němž šlo rovněž o postup na mistrovství světa, v národním týmu objevil. Předpověděli mu ho spoluhráči, prorokovala ho i manželka.

„Je pravdou, že když jsme večer před utkáním seděli na pokoji, všichni tvrdili, že se tentokrát trefím. Poslední tuhle věštbu vyslovil Jarda Drobný a i proto gesto k lavičce, když jsem ji naplnil," prozrazoval Hübschman. „A při telefonátu před zápasem se přidala i manželka. Vykládala, že posledním dobou dávám góly i v Doněcku, takže proti Maltě v tom budu pokračovat. Smál jsem se, protože jsem to měl za nesmysl. A také ji řekl, že budu rád, když tady vyhrajeme."

Gól, ale i Pyrrhovo vítězství

Česká reprezentace nakonec v pátečním večeru na Maltě vyhrála. I zásluhou Hübschmanova gólu, díky němuž primát v nejdelším čekání na první reprezentační trefu drží dál bývalý reprezentační kapitán Němec.

Jen jedno muselo Hübschmana po vysoké a hladké výhře mrzet. Šlo totiž o Pyrrhovo vítězství, neboť po půldruhé hodině poblikávající naděje na kvalifikační zázrak definitivně pohasla, neboť výhra Islandu nad Kyprem všechny hypotézy rozmetala na prach.

Reklama

Související témata: