Článek
Vedle sedící 22letá Maděrová se přitom chtěla ve svých plánech držet spíše zkrátka. „Myslím, že cíle trenéra by měly zůstat v jeho hlavě, je to trochu stresující,“ naoko se zlobila na svého kouče, s nímž tvoří řadu let sehranou dvojici. „Přece jen je to jeden závod za čtyři roky, v němž se může cokoliv pokazit. Já bych si přála být v desítce,“ vyhlásila.
Vypadalo to, že vás trenér vyhlášenými ambicemi trochu vylekal. Na druhou stranu už jste byla ve Světovém poháru dvakrát na stupních vítězů, tak nemusí být nereálné.
Abych řekla pravdu, slyšela jsem je poprvé. Nechci, aby mi ty cíle říkal. Samozřejmě by to bylo hezké a třeba podle závěru minulé sezony vím, že tak dokážu jet. Ale ne v každém závodě a nevím, jak na tom budu teď, samozřejmě také nezáleží jen na mně, ale i na soupeřkách. I minulou sezonu jsem občas padala a nedojížděla, teď to bude těžší v tom, že půjde o nejsledovanější závod. Ale já se budu snažit užít si, že tam bude moje rodina, kamarádi a spousta fanoušků oproti minulé olympiádě, kdy to bylo za covidu takové smutné.
Sledovala jste, zda se Ester Ledecká rozhodne pro olympijský start ve snowboardingu, nebo v lyžařském sjezdu?
Nejsem s Ester zase tolik v kontaktu, abych to věděla dřív, a moje babička vždycky říkala: „Nestarej se o to, co neovlivníš“. Brala jsem to tak, že Ester se rozhodla pro to, co je pro ni nejlepší a já jí budu držet palce, ať už na lyžích nebo na prkně.
Jen pokud budete stát proti sobě na startu, tak jistě ne, zatím se to stalo jen jednou. Napadla vás někdy představa, že byste se potkaly spolu na stupních vítězů?
Strašně bych to chtěla někdy zažít. Ester je na stupních vítězů poměrně často, já zatím ne zase tak často. Není to u mě zatím pravidlem a věřím, že až bude, tak Ester bude pořád závodit i na snowboardu a potkáme se tam. A ještě víc bych chtěla zažít, že spolu někdy pojedeme velké finále a přijedeme dolů jako dvě Češky s českými fanoušky, na to bych se těšila nejvíc. A už jedno, v jakém pořadí, ideálně, ať se to stane víckrát a vystřídáme se. (úsměv)
Nemáte obavy o olympijskou budoucnost vašeho sportu? Po hrách v Itálii se bude řešit, jaká je jeho popularita… Nebo opět platí, že to, co neovlivníte, neřešíte?
To je na jednu stranu pravda, na druhou si nemyslím, že se to stane. Paralelní obří slalom je jedním ze sportů na „watch listu“, myslím, že jsme tam proto, že na olympiádě v Číně jsme byli jeden z méně sledovaných sportů. Ale když zjišťovali proč, uvědomili si, že jsme jezdili ve čtyři ráno evropského času, zatímco jiné sporty dopoledne, klidně po obědě. Jinak svěťáky i mistrovství světa máme sledované a olympiáda se jede v Itálii, která je domovem snowboardingu a alpského snowboardingu obzvlášť, tak si myslím, že riziko vyřazení není velké.
Snowboardistka Zuzana Maděrová na tiskové konferenci před sezonou 2025/2026
Vloni jste se vracela na svahy po operaci kyčle a návrat to byl mnohdy hodně bolestivý. Letošní léto pro vás bylo jednodušší?
Všechno bylo mnohem jednodušší. Jen už od začátku září bojuju s nějakou nemocí, kterou jsem měla na soustředění v Belgii, nepovedlo se mi ji vyležet, měla jsem i tři týdny antibiotika… Ale už se cítím dobře a trénuju.
Po soustředěních jste jezdila šest týdnů, teď jste se do Česka vrátila na otočku na tiskovou konferenci a další měsíc strávíte zase v Rakousku, Světový pohár začne v Číně. Už jste si zvykla na kočovný život profesionální snowboardistky, nebo se vám občas zasteskne po domově?
Vidím to na týden doma v listopadu a pak týden na Vánoce. Jezdím takhle posledních osm let, tak jsem si zvykla, ale náročné to je. Těžko se cestování kloubí s osobním životem a přítelem, ale nějak to zvládám.
Premiérový Světový pohár ve Špindlerově Mlýně v březnu pak bude odměnou?
Rozhodně. Zatím neumím říct, jaké to tam bude, ale těším se moc. Pomohla tomu samozřejmě hodně Ester, ale myslím, že i já a junioři jako nadějný Filip Mareš, který se mnou jel týmy na mistrovství světa. Základna se zvětšuje a díky tomu se tu může jet svěťák.
