Hlavní obsah

Byl Pelého tisící gól skutečně tisící? Co mu předcházelo? A proč je fotbalový král až třetí za Bicanem a Romáriem?

Praha

Celá Brazílie na tu chvíli čekala. Co Brazílie, celý fotbalový svět byl dychtivý, až Edson Arantes do Nascimento vstřelí tisící gól své úžasné kariéry. Ve středu 19. listopadu 1969 ten okamžik nastal. Pelé se v pohárovém střetnutí svého Santosu s Vasco de Gama postavil na slavném Maracaná v Rio de Janeiru k exekuci poutového kopu a vzývaný a tolik očekávaný „Milésima Gola“ fotbalového krále byl na světě. Šlo však skutečně o branku s pořadovým číslem 1000? Opravdu byl proměněný pokutový kop trefou, kterou lze považovat za gól dosažený v oficiálním zápase? A co vůbec této brance předcházelo?

Foto: Profimedia.cz

Brazilský fotbalista Pelé na archivním snímku z roku 1969.

Článek

Fotbalový král Pelé, který v pátek oslavil kulaté osmdesátiny, si sice nárokuje přes tisíc gólů nastřílených během hvězdné kariéry, jenže udávané číslo si vyžaduje trochu podrobnější rozbor a vysvětlení.

Edson Arantes do Nascimento, jak zní skutečné Pelého jméno, opravdu přes tisíc branek soupeřům nasázel. Oficiální údaje potvrzují, že jich v 1363 zápasech dal celkem 1281, i když jiné zdroje uvádí, že gólů vstřelil „pouze" 1279.

Problém je však v tom, že spoustu z nich vstřelil v dresu FC Santos v neoficiálních, třeba i narychlo sjednávaných zápasech. Stejně tak jsou mu do statistik započítávány góly, které dal během vojenské služby, nebo jich docílil v charitativních střetnutích či exhibičních duelech v barvách Santosu, amerického klubu Cosmos nebo v týmu nazývaného Spojení sportovci Sao Paulo.

Sám Pelé ostatně přiznal, že před jubilejním tisícím gólem, který dal zmiňovaného 19. listopadu 1969 na Maracaná v pohárovém utkání Turnaje Roberta Gomese Pedrosy nazývaného někdy také Stříbrný pohár, dělal on i jeho Santos vše proto, aby vstřelil „Milésima Gola" ve fotbalovém chrámu na Maracaná a proti Vasco de Gama k tomu.

I proto bylo spěšně domluveno přátelské střetnutí mezi FC Santos a mužstvem Botafoga. Důvod byl prostý - Pelé měl v té době na kontě 997 gólů a potřeboval vstřelit další, aby se k vysněné metě přiblížil. A skutečně dvě branky tehdy dal...

Potíž ovšem nastala s tím, že na jeho FC Santos čekalo tři dny před zápasem ve fotbalovém chrámu v Riu střetnutí proti týmu Baiano Bahia. V té době ještě „jen" dvojnásobný mistr světa Pelé sice k němu nastoupil, ale vyvaroval se toho, aby na soupeřovu bránu vystřelil a náhodou se netrefil. Jen jednou během utkání zkusil vypálit a podle svědků si úlevně si oddechl, když byl jeho pokus zblokován.

„Nebylo to tím, že bych Baianos šetřil, jen jsem chtěl, abych dosáhl gólu v oficiálním zápase a na Maracaná k tomu," potvrzoval tehdy devětadvacetiletý Pelé, když vytoužená chvíle konečně nastala.

Onoho 19. listopadu 1969 si v duelu proti Vasco da Gama došel Pelé sám pro penaltu, aby se následně postavil k její exekuci a přes zraky 65 157 fanoušků pokutový kop proměnil.

„Dnešní systém VAR by asi usoudil, že o pokutový kop nešlo," žertoval Pelé poté, co byl do fotbalu zaveden videosystém zkoumající zákroky, které jsou sporné. Ten na Maracaná hodně sporný byl, sudí však penaltu nařídil a Pelé z ní dal tisící gól své kariéry.

Se štěstím... Domácí brankář totiž směr střely vystihl a po míči se natahoval, jenže ten nakonec přece jen skončil v pravém dolním rohu jeho brány.

Tehdy devětadvacetiletý dvojnásobný mistr světa Pelé si pro balon běžel, sebral ho a za ovací celého stadionu ho políbil. Utkání muselo být přerušeno, protože na trávník vběhli fotoreportéři toužící zachytit historický okamžik. Nemluvě pak o tom, že spoluhráči Carlos Alberto, Ramos Delgado, Rildo, Manoel Maria, Edu, Abel a spol. nosili fotbalového krále dlouhé minuty na ramenou, zatímco v ochozech explodovaly světlice, dělbuchy a k nebi vyletěly tisíce balonků.

Názory na to, zda šlo 19. listopadu 1969 o gól, který lze považovat za skutečně tisící v oficiálním utkání, však nejsou jednotné. Právě proto, že předtím nastřílel Pelé spoustu branek v dresu nejrůznějších výběrů v exhibičních a charitativních střetnutích, které měly s oficiálními zápasy pramálo společného. Vždyť třeba za tým Pobřežní stráže jich dal deset, za mužstvo Spojení sportovci Sao Paulo tři a tak by se dalo pokračovat.

Někteří fotbaloví statistici a historici se proto spíše přiklánějí k myšlence, aby Pelému byly počítány jen góly, které nastřílel před dosažením kóty s číslovkou tisíc v barvách svého FC Santos a brazilské reprezentace.

Mimochodem ten tisící v dresu Santosu vstřelil až o dva roky, sedm měsíců a třináct dnů později na stadionu Hanson v Chicagu v neděli 2. července 1972 v utkání s mexickým týmem Universidad Nacional.

V jednom se ale statistici shodují. Pelé sice skutečně dal 1281 branek, jenže pouze 767 jich nastřílel v oficiálních zápasech, kterých mu napočítali 831. Toto číslo ostatně potvrdila i celosvětově respektovaná ruská organizace Sport Soccer Statistics Foundation.

Podle ní je mezi střelci na prvním místě slávistický kanonýr Josef Bican, který dal v 530 oficiálních utkáních 805 gólů, na druhém figuruje Pelého krajan Romário de Souza Faria se 772 brankami v 994 střetnutích a fotbalový král Pelé je až třetí se 767 góly v 831 zápasech.

Reklama