Uhlídal jsem Maradonu, Diego gól nedal, může se jako jeden z mála chlubit kapitán československé reprezentace

„Tehdy se ještě hrávala osobní obrana a trenér Jozef Vengloš mi dohled nad Maradonou skutečně svěřil. Na polovině Argentinců jsme se u něho střídali se Standou Pelcem, na naší jsem ho přebíral já," samozřejmě si po zprávě o Maradonově úmrtí vybavil Fiala okamžitě utkání v Mar del Plata.

„Bez spoluhráčů a jejich pomoci bych ho ale neuhlídal. Bylo mu teprve dvaadvacet, ale levou nohu měl přímo zázračnou. A ta technika," letěly Fialovi okamžitě před očima sekvence ze zápasu, na který se přišlo podívat čtyřicet tisíc diváků.

„Samozřejmě že nepřišli na nás. Nebyli zvědaví na nějakého Fialu, Radu, Janečku, Vízka či Kozáka. Chtěli vidět Maradonu. Už dvě hodiny před utkáním byly tribuny narvané k prasknutí a argentinští fanoušci čekali, až Diego vyběhne na rozcvičku. Kdo nebyl v Jižní Americe na fotbale, nedokáže si představit, co se dělo, když se Maradona objevil na trávníku a s balonem žongloval až do středového kruhu," přidává se k Fialovi jeho tehdejší spoluhráč z pražské Dukly Petr Rada, pro něhož šlo v Mar del Plata o reprezentační debut.

„A hned proti Argentině s Maradonou v sestavě. Vždyť my jsme byli vlastně vrstevníci, on byl jen o dva roky mladší než já. Ale zatímco Diegovi toho dal fotbalový Pánbůh do vínku haldy, na mě jaksi zapomněl," směje se jablonecký kouč.

„Obdivuhodné, jak on dokázal vyhodnotit každou situaci a být napřed o dvě tři myšlenky. A bylo jedno, zda měl proti sobě jen mě, anebo jsme proti němu vyrazili ve dvou. Strašně inteligentní fotbalista," nepřestal Maradonovi nikdy skládat poklony Fiala.

„A to ho Honza uhlídal. A bez faulu. Přitom ho k ničemu nepustil, takže Diego nám gól nedal. Vengloš věděl, proč dohledem nad Maradonou pověřil právě jeho. Byl totiž abnormálně rychlý, takže mu Diego nedokázal pláchnout," nešetří Rada i po pomalu čtyřech desetiletích komplimenty adresovanými spoluhráči.

„Přitom levačkou toho uměl tolik, že jiní hráči by potřebovali čtyři nohy, aby svedli, co on. A jak četl hru... Vůbec se nedíval na balon, ale přitom mu ho nešlo sebrat."

„Kolikrát jsem si myslel, že mu ho ukopnu, a on mi přesto pláchnul i s míčem. Ještě že jsem měl kolem sebe spoluhráče, kteří Maradonu vytlačili vždy tam, kde jsme ho potřebovali mít a odkud nemohl ohrozit Stromšíka v naší bráně," brání se Fiala, že on byl v Mar del Plata tím jediným, kdo božského Diega uhlídal.

„Všichni tvrdili, že to byl nejlepší výkon a zápas v reprezentaci, protože nám nedal gól a my uhráli bezbrankovou remízu. Myslím ale, že jsem sehrál lepší utkání, i když na to proti Maradonovi se zapomenout nedá. Tedy na to druhé... Já proti němu nastoupil i dva roky předtím v Buenos Aires, kde jsme prohráli 0:1. Tehdy mu bylo ale teprve dvacet, takže možná i proto mně střetnutí vůbec neutkvělo v paměti," přiznává někdejší kapitán československé reprezentace.