Hlavní obsah

Umřel mi táta, smutní Jelínek. Ještě před měsícem byl u toho, když Masopustovi tleskali Brazilci

Praha

Všechny stříbrné Chilany v pondělí zasáhla smutná zpráva. Josefa Jelínka však asi ze všech nejvíc, protože svému dlouholetému parťákovi Josefu Masopustovi byl do poslední chvíle nablízku. „Smutné, přijde mi, jako by mi umřel táta. Snažil jsem se mu některé věci odvádět a starat se o něj. Byl to skromný člověk a velký fotbalista,“ řekl pro Sport.cz dlouholetý hráč Dukly a držitel stříbrné medaile z mistrovství světa v Chile roku 1962.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Stříbrní fotbalisté z MS Chile 1962 (zleva) Josef Jelínek, Václav Mašek, Josef Masopust a kapitán národního týmu Tomáš Rosický.

Článek

Do poslední chvíle jeho velký životní kamarád šířil slávu českého fotbalu po celém světě. A Josef Jelínek byl ještě před pár dny u toho, když Josefu Masopustovi aplaudovali fotbalu propadlí Brazilci.

„Společně s Petrem Procházkou, předsedou Klubu přátel Josefa Masopusta, jsme před měsícem vyrazili do Brazílie na festival fotbalových filmů prezentovat snímek Hrdý na svůj klub o Dukle. A kdykoliv se během promítání na plátně objevil Pepík, pokaždé se sálem nesl potlesk. Jsem rád, že jsme to stihli ještě za jeho života," líčí dojatý Jelínek pro Sport.cz.

Nejsmutnější zprávu očekával. „Je to smutné, když nám odcházejí takové ikony fotbalu. Pro Pepíka to ale je vysvobození. Budu si ho pamatovat takového, jaký do nemocnice na léčení těžké nemoci odcházel. Tedy veselého, to ještě vtipkoval."

Mazák hned nabídl bažantům tykání

Masopust Jelínka okouzlil hned, jak se poprvé potkali. „Přecházel jsem z dorostu Dukly do áčka, ještě společně s Rudlou Kučerou. A právě Pepík s Láďou Novákem nám bažantům jako první nabídli tykání. Na hřišti přece nejde volat prosím vás, přihrajte mi," usměje se Jelínek.

S držitelem Zlatého míče prožil kus života, v poslední době se společně účastnili řady oficiálních akcí. „Byl to v první řadě skromný člověk. Za druhé velký fotbalista. A za třetí - gentleman fotbalových trávníků. Jasně to dokázal právě na mistrovství světa v Chile, když jsme hráli proti Brazílii. Pelé se zranil a mohl na hřišti jen statovat, protože tehdy se ještě nesmělo střídat. Pepík ho ale pokaždé nechal zpracovat a odehrát míč, vůbec ho neatakoval. A ostatní se přidali," připomíná slavnou historku.

O Masopustově vážném stavu jeho kamarádi samozřejmě dobře věděli. „Je to samozřejmě časem, věkem. Měl jsem ho jako tátu - a teď mi umřel," líčí své pocity Josef Jelínek.

Reklama