Hlavní obsah

Hříchy nevěrné manželky či trpký konec v nároďáku. Srníčkova autobiografie bez servítků

Praha

Hodně otevřená zpověď. Fotbalový internacionál Pavel Srníček těsně před svou smrtí stačil koncem loňského roku v Anglii vydat životopisnou knihu. Nyní vychází i u nás pod titulem Pavel Srníček - Vlastními slovy. Renomovaný brankář a později trenér gólmanů v ní líčí třeba nevěru manželky nebo hořký konec ve fotbalové reprezentaci.

Křest knihy Pavel Srníček, Vlastními slovyVideo: Sport.cz

 
Článek
Fotogalerie

Českou verzi knihy v pondělí v pražském Neoluxoru pokřtili Srníčkův bratr Milan a bývalí brankáři národního týmu Ivo Viktor, Petr Kouba a Daniel Zítka.

„Do knihy jsem bráchovi nemluvil - a ani nemohl. Psal ji vlastně potají, chtěl, aby byla překvapivá," avizuje Milan Srníček.

Tento efekt se Pavlu Srníčkovi, který loni v prosinci třináct dní po vydání knížky ve věku 47 let náhle zemřel, určitě podařil.

Nic neskrýval a otevřeně popsal i takové detaily ze svého soukromí, jakými byla nevěra manželky. Podvedla ho s instruktorem lyžování, jehož přitom týden hostil v Newcastlu. „Tenhle borec se mi za pohostinnost odvděčil tím, že zradil mou důvěru. Nectil mravní zásady a zachoval se jako krysa," píše se v knížce. Manželství se pak rozpadlo.

Brückner ho zdrtil

Srníčka ovšem bolely i některé fotbalové rány. „Několikrát během kariéry mu bylo ublíženo, o tom chtěl taky napsat," předesílá bratr Milan.

Třeba o hořkém konci v reprezentaci. Po neúspěšné kvalifikaci na MS 2002 se Srníček zasekl na počtu 49 mezistátních startů. A podle svojí verze mu tehdejší kouč Karel Brückner slíbil, že si jubilejní 50. start zaslouží.

„Před prvním mezistátním startem v nové sezóně jsem měl od Brücknera zmeškaný hovor. Vypadalo to, že dodržel slovo. Hned jsem mu zavolal zpátky. Naděje však okamžitě pohasla. Odbyl mě, že moje číslo vytočil omylem. Byl jsem zdrcený. Potom se mi už nikdy neozval. Cítil jsem se pod psa," hnětlo Srníčka.

Jeho tréninky byly až brutální

Naposledy působil jako trenér brankářů Sparty. A všichni se shodují, že byl náročný pedant. „Přiznám se, že bych nechtěl, aby mě Pavel trénoval... Jeho tréninky byly až brutální, kluci si stěžovali a brečeli, že je toho dost. Ale na to měl vždy stejnou odpověď: To, co vydržím ještě teď já, musíte vydržet vy taky," vzpomíná s úsměvem Petr Kouba.

„Stalo se mi to nejhorší, co se stát mohlo. Zdědil jsem místo po kamarádovi, který zemřel. Doteď mám pocit, že do letenské kabiny tak úplně nepatřím," líčí dojatě Daniel Zítka, který od zimy brankáře v prvním týmu Sparty převzal.

Reklama