Článek
Za chybu z utkání mezi Olomoucí a Plzní jste schytal tvrdý trest. Jak dlouho vás ta situace bolela?
Mrzí mě to dodnes, ale fotbal je o chybách hráčů, trenéru, rozhodčích. Už se k mojí chybě z Olomouce nechci vracet, zaplatil jsem za ní a je potřeba se z chyby poučit a nikdy jí neopakovat.
Byl jste zvyklý řídit prvoligové šlágry, jak těžké bylo se smířit s ČFL?
Fotbal miluji a hned po nezařazení na listinu pro tento ročník jsem věděl, že budu pokračovat dále. ČFL mě mile překvapila fotbalovou úrovní a nasazením. Jen stadióny a počet diváků, na které jsem byl šest let zvyklý, je docela rozdíl.
Posunem do třetí ligy se vám nejspíš radikálně změnil život, že?
Uvědomil jsem si, že fotbal opravdu není všechno a přestal být pod takovým tlakem, který jsem zažíval v lize. Mám novou práci a fotbal si teď opravdu užívám.
Leckdo si řekne, že chcete do ligy i kvůli odměnám. Je to jedno z lákadel?
Rozhodčí, který dělá svou profesi v první řadě pro peníze, nikdy nemůže dosáhnout nejvyšší mety. Dostat se do ligy jako rozhodčí, za tím je spousty odřízených utkání, tvrdé dřiny, tréninků, vzdělávání, studování zápasů a trávení víkendů odtržený od rodiny, jste pořád na hřišti. Nejhezčí odměna jsou zážitky ze zápasů na vyprodaném stadiónu. V profesionálních soutěžích jsem odřídil cca 140 utkání, takže vzpomínek je dost.
Prestižní zápasy ve třetí lize, které často řídíte, jsou o něčem jiném...
Popravdě chybí mi jen atmosféra velkých stadiónů a diváci na nich. Sportovní úroveň, nasazení hráčů v ČFL je srovnatelné ve většině zápasů s FNL.
Každý divák vám také může od plic říct, co si o vašem výkonu myslí. Vnímáte jejich názory?
Slyším je, dost často se pobavím a zasměji se tomu. Ale každý, kdo si zaplatil vstupné, má právo fandit, křičet a třeba si i zanadávat. Respektuji každého diváka, který na fotbal přijde. Fotbal se v první řadě hraje pro lidi. Paradox je, že v ČFL slyšíte vše, každou připomínku. V lize vnímáte pouze hukot fanouškovských sektorů.
Sníte o návratu do ligy, v ČFL jste hodně sledovaný. Cítíte se pod tlakem, že každá chyba může znamenat definitivní konec možného návratu do profesionálního fotbalu?
Necítím se pod tlakem, zápasy si teď užívám a z chyb, které jsem udělal, se snažím poučit, zvednout se a dál pracovat.
Věříte tedy v návrat do nejvyšší soutěže?
Ano, jinak bych už nepískal. Člověk má mít svůj cíl a sen. Je mi čtyřicet a rád bych ještě pět let pískal. Každý, kdo udělal v životě chybu, zaplatil za ní a dál na sobě pracuje, by měl dostat druhou šanci. Když se to nepovede, svět nekončí a budu dál působit ve třetí lize.
Sledujete po očku výkony kolegů v nejvyšších soutěžích? Co na ně říkáte?
Dokážu se vcítit do jejich kůže. Moc jim přeji, aby chybovali co nejméně a lidé i novináři řešili hezké góly, akce a fotbalisty, a ne rozhodnutí rozhodčích, protože jde o nejnevděčnější povolání ve fotbale. Lidé si musí uvědomit, že bez rozhodčích se fotbal hrát nedá a hráči by se sami "pozabíjeli".
