Hlavní obsah

Neprůstřelný Čech září v Anglii a chválí Součka: Buduje si skvělé jméno!

Londýn/Praha

Tři zápasy, tři čistá konta. Český fotbalový brankář Tomáš Holý září mezi tyčemi třetiligového anglického Ipswiche. Angažmá na Ostrovech si užívá. V rozhovoru pro Sport.cz prozradil, jaké to bylo potkat se po letech na hřišti s Tomášem Součkem, která z hvězd Tottenhamu na něj udělala největší dojem, a také to, kolik čistých kont by rád vychytal v dresu Ipswiche.

Foto: archiv Tomáše Holého

Anglický fotbalový klub Ipswich Town našel v českém brankáři Tomáši Holém velkou oporu.

Článek

Druhá polovina minulé sezony vašemu týmu moc nevyšla, teď je ale Ipswich jako vyměněný. Co na povedený vstup do sezony říkáte?

Asi bych zatím nemohl být spokojenější. Prioritou je pro nás rozhodně liga, v ní máme dva zápasy, dvě zasloužené výhry a dvě čistá konta. V obou zápasech jsme navíc dominovali. Mám z toho herního projevu teď opravdu výborný pocit.

V čem vidíte oproti minulé sezoně největší rozdíl?

Zatím je brzy na nějaké závěry, máme za sebou pár zápasů, ale hrajeme teď s mnohem větší lehkostí. Minulý rok jsme měli taky výborný start, ale ani zdaleka jsem z nás necítil takovou pohodu jako letos. Výkony jsou teď daleko sebevědomější, jsme silnější na míči. Ale jak jsem říkal, je to stále jen začátek, musíme jít pokorně od zápasu k zápasu.

V přípravě jste se střetli s týmy z Premier League - West Hamem a Tottenhamem. Mohly vám těžké přáteláky i přes dvě prohry nějakým způsobem pomoci na začátku sezony?

Určitě to jistou roli sehrálo, o tom jsem přesvědčený. Je pravda, že ty týmy byly v úplně jiné fázi přípravy než my. Když jsem se bavil se Sukem (Tomáš Souček), tak říkal, že byl po utkání úplně vyždímaný. Ale to, že byli teprve na začátku, vůbec nic nezměnilo na tom, že technicky jsou na tom ti hráči pořád výborně. My jsme si v obou případech dokázali, že i proti takovým týmům dokážeme držet míč, zatlačit je na vlastní polovinu a hrát s nimi relativně vyrovnaný fotbal.

S Tomášem Součkem jste se potkal v kádru druholigového Žižkova. Teď po letech jste se s ním setkal na hřišti znovu, ovšem stáli jste proti sobě jako soupeři, byť jste oba byli v dresu tradičního anglického klubu...

Je pravda, že v tu dobu by mě asi nikdy nenapadlo, že se potkáme znovu za těchto okolností. Ale popravdě ani nevím, jestli Suk vůbec tušil, že za Ipswich chytám, spíš si myslím, že byl pěkně překvapený, když mě tam viděl. (usmívá se) Po zápase jsme prohodili pár slov, bylo fajn se s ním po letech zase vidět.

Jak ho lidé v Anglii vůbec vnímají?

Ve West Hamu je jeden z klíčových hráčů, bylo to znát i v tom zápase proti nám. Obecně si tady buduje skvělé jméno. Určitě má šanci jít ještě dál, moc bych mu to přál.

S Tottenhamem jste si zahráli na jednom z nejmodernějších stadionů na světě. Jaké to bylo?

Naprosto šílený! (směje se) V životě jsem na podobném stadionu nebyl. Ještě voněl novotou, zázemí neskutečný, šatny obrovské, byl to fakt zážitek. Hřiště by mohlo v klidu sloužit na golfu jako green, to byl neskutečný koberec. Sice šlo jen o přátelák, ale pro mě to byl zážitek na celý život. Jen škoda téhle koronavirové situace, za normálních okolností by se přijelo podívat spoustu fanoušků Ipswiche.

Trenér Mourinho má ve svém kádru řadu světových hráčů - Kane, Son, Alli a tak dále. Která z hvězd soupeře na vás udělala největší dojem?

Špičkových hráčů tam byla celá řada. Ale nejvíc mě stejně potěšilo, že jsem se potkal a pozdravil s Joem Hartem. Když chytal za City a anglickou reprezentaci, tak jsem ho opravdu hodně sledoval. Být teď proti němu přímo na hřišti pro mě byla velká čest. Pořád je to pan gólman a obrovská osobnost.

Říkal jste, že začátek sezony váš Ipswich Town zastihl v opravdu dobré formě. Stejně tak to asi platí i o vás osobně. Tři ostré zápasy, 3 výhry a 3 čistá konta. Co vy na to?

Spokojený jsem velmi, ale úplně upřímně, víc než nuly mi dělají radost kluci přede mnou. Hrají teď opravdu skvěle. Sebevědomí se pak přenáší navzájem. To, co cítím z kluků, tak oni přenášejí i na mě, takže se teď cítím taky mnohem klidnější a sebevědomější.

Foto: archiv Tomáše Holého

Brankářská jednička anglického týmu Ipswich Town - Tomáš Holý.

Minulou sezonu jste sérií pěti ligových zápasů bez obdržené branky vyrovnal klubový rekord. S kolika čistými konty byste byl na konci roku spokojený?

Hranice 20 nul by byla krásná. Když nám tenhle fotbal vydrží, tak si myslím, že na tuhle metu můžeme úplně v klidu dosáhnout. Možná bych pak mohl pomýšlet i na Golden glove pro brankáře s nejvíce čistými konty v soutěži. Ale pořád musím stát nohama pevně na zemi. Loni na začátku jsme taky měli sérii výher a potom se to otočilo takovým stylem, že jsme hráli prostředek tabulky.

V League One už nejste jediný český brankář. Branku nováčka ze Swindonu v letošní sezoně hájí dvacetiletý Matěj Kovář. Co mu z vašeho pohledu může League One dát?

Přiznám se, že zatím jsem ho chytat neviděl, ale brzy se snad potkáme. Pro něj to ve dvaceti letech budou obrovské zkušenosti. Přeci jenom je to přechod z mládežnického fotbalu do dospělého, půjde o úplně jiný fotbal. My jsme nedávno hráli proti juniorce Arsenalu. Byli to daleko větší hračičkové, hodně běhavý tým, ale zase méně soubojový. League One pro něj bude skvělá škola i příležitost se ukázat v dospělém fotbale. A pak se třeba vrátí do Manchesteru v daleko lepší pozici.

Zažil jste už v Anglii souboj proti jinému českému brankáři?

Zatím jsem se v Anglii na hřišti s českým brankářem nepotkal. Když jsme hráli proti Lutonu, tak tam byl Štěchy (Marek Štěch), ale proti nám byl zrovna na lavičce. Tak snad to letos dopadne.

Foto: archiv Tomáše Holého

Česká brankář Tomáš Holý je velkou oporou anglického celku Ipswich Town.

Ipswich má vyhlášené fanoušky, na zápasy jich pravidelně chodí kolem 20 tisíc. Jak moc vám na stadionu chybí?

Chybí nám hrozně. Vytvářejí skvělou atmosféru, když dáme gól, tak tu teď není exploze emocí. A fotbal bez emocí? To prostě není ono. Je smutný koukat na prázdný tribuny, vidět tam jen reklamy, prázdná sedadla nebo umakartové fanoušky. Ale kdybych na tom měl hledat něco pozitivního, tak komunikace s klukama je teď na hřišti daleko jednodušší, než když musím překřikovat 20 tisíc lidí. Rozhodně už se ale nemůžu dočkat, až se fanoušci vrátí zpátky na stadion.

Reklama

Související témata: