Rubriky:

Reprezentace

GLOSA: Trenérští grófové si mohli experiment s náhradníky dovolit, Šilhavý však těžko

15. října 2019 13:08

Sám s tím vyrukoval. Sám trenér české fotbalové reprezentace Šilhavý před přípravou se Severní Iry na rovinu přiznal, že podobný výsledek jako v páteční kvalifikační konfrontaci s Anglií je jeho mužstvo schopno v měřeních s evropskými týmy obdobného kalibru a kvalit, jaké má národní tým fotbalového Albionu, zopakovat v jednom z pěti zápasů. Pak může porazit Angličany a někdy třeba i Španěly a vysloužit si standing ovations. Aplaus ve stoje, jímž bylo zahrnuto, když z anglických lvů udělalo v Edenu krotká jehňata.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Samozřejmě že je k tomu zapotřebí naplnění hned několika základních premis. Plného týmového zaujetí po celých devadesát minut bez ohledu na vývoj střetnutí, momentální skóre i čas. Ochoty eliminovat handicapy v individuálních a technických kvalitách a dovednostech pracovitostí, pohybem, zarputilostí v osobních soubojích, vůlí rvát se o každý míč a každý metr hřiště. Vědomí, že nachystaný taktický plán je třeba vzít beze zbytku za svůj, ztotožnit se s ním a na hřišti ho naplňovat.

Tohle všechno reprezentace v pátek prokázala, a protože americký objev Ondrášek vnesl do týmu kus nezbytného bláznovství a potřebný drajv k tomu, mělo utkání s favorizovanými Angličany vpravdě hollywoodský happy end. Pro Ondráška, pro národní tým také.

Do půlky nám chybělo skoro všechno, usmál se hořce Král po krachu se Severním Irskem

Možná i proto trenér věřil, že se opojný odér přenesl v Edenu i na hráče, kteří sledovali zápas s Albionem jen z lavičky a které mínil vyzkoušet tři dny poté v přípravě na Letné se Severními Iry. To aby věděl, s kým může kromě aktérů páteční kvalifikační partie ještě počítat a jaký by byl jeho eventuální přínos pro mužstvo, které získalo tak překvapivé body, s nimiž v postupových kalkulech nepočítal.

Křičel jsem. A hodně, přiznal Šilhavý po poločase hrůzy. Vždyť hrozila devalvace výkonu s Anglií

Naivní Šilhavého víra, že si řeknou o svou šanci. Scestná představa, že by mezi hráči z lavičky našel někoho, kdo by zapadl, nebo snad dokonce ještě vylepšil reprezentační soukolí, které v pátek tak brilantně šlapalo.

I od trenéra krok vedle, jímž téměř devalvoval páteční výsledek a zle si zahrál s reprezentačním renomé a reputací celého českého fotbalu, na kterou jsou tolik hákliví fanoušci a ti mocní na Strahově samo sebou také... Vždyť poločasový stav 0:3 hrozil stejnou blamáží, jakou zažil národní tým před rokem v ruském Rostově na Donu a za kterou zaplatil Šilhavého předchůdce Karel Jarolím hlavou.

Snad jsme si fanoušky po půli trochu udobřili, budeme je ještě potřebovat, věří Darida

Šilhavý se sice pokoušel jedenáctku náhradníků bránit tím, že hráčům nescházel odpovídající přístup a ochota bojovat a že jeho rozčarování pramenilo spíše z jejich nedostatečné herní odvahy, alibismu a neochoty vzít na sebe odpovědnost, ale i toto poznání mu k procitnutí stačilo. Stejně jako ke zjištění, že kromě svých vyvolených a Anglií prověřených už mu zbývá pramálo možností po kom sáhnout. Z deseti náhradníků z první půle letenského zápasu si snad o další šanci řekl jediný Kopic a na sinusoidě zmaru a jistých příslibů se zmítající Řezník, mezi potencionálním adepty v zahraničí by s výjimkou několika zraněných Šilhavého oblíbenců momentálně ani slepé kuře zrno nenašlo...

V minulosti se pochopitelně našli trenérští grofóvé, kteří si mohli dovolit postavit sestavu z „prašivek" vysedávajících věčně mezi náhradníky a nehazardovat přitom s výsledkem a reputací národního týmu. Jako třeba Šilhavého trenérský učitel Karel Brückner na evropském šampionátu v Portugalsku proti Němcům. Jenže ten měl k dispozici kvalitativně jinou hráčskou generaci a pochopitelně i jiné náhradníky na lavičce.

Samozřejmě se nabízí otázka, zda Šilhavého poločasové zjištění zaplacené nakonec prohrou bylo cennější a pro reprezentaci prospěšnější než opětovná sázka alespoň na gró sestavy, která porazila Angličany a v pondělní přípravě se Severními Iry se jí nabízela možnost k dalšímu sehrávání, zafixování herních automatismů i třeba zkoušení standardních situací v ostrém, byť jen přátelském duelu. Zvláště, když v současném mezinárodním termínovém kalendáři se podobné příležitosti nabízejí sporadicky a v budoucnu už se nebudou vyskytovat prakticky vůbec. Zejména, když ani při reprezentačních srazech trenér nemá k něčemu podobnému dostatek času a prostoru, což sám připomíná.

Na to ovšem odpoví až listopadový kvalifikační zápas s Kosovem.

Zápas o život, jak ostatně připomněl sám trenér vědom si toho, že pouze vítězství a postup na EURO 2020 patřičně zhodnotí výhru nad Anglií a ospravedlní i jeho krajně nevydařený experiment v konfrontaci se Severními Iry.

Zdeněk Pavlis pracuje přes čtyřicet let jako sportovní novinář a publicista. Působil v redakcích Zemědělských a poté Zemských novin, Lidových novin, Svobodného slova a nyní publikuje na nejnavštěvovanějším českém sportovním internetovém portálu www.sport.cz, a to od roku 2008. Celé desetiletí spolupracoval se slovenským fotbalovým týdeníkem Tip. Od roku 2001 je předsedou Klubu sportovních novinářů ČR. Napsal více než dvacet knih. Například: 50x Fotbalista roku, Čaroděj, Djoker Novak Djokovič, Josef Bican – Pepi, Klub ligových kanonýrů, Králové fotbalu, Petr Čech: Mr. Perfect, Zlatý míč, Gianluigi Buffon: superman Gigi, Železná Sparta. Je držitelem Ceny Egona Erwina Kische udělované českým a slovenským spisovatelům za literaturu faktu.

Vyburcuje porážka se Severním Irskem české fotbalisty k vítězství v klíčové bitvě nad Kosovem?


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace