Článek
Jak se cítíte po operaci kolenní chrupavky?
Vcelku dobře. V pátek jsem přiletěl z Belgie do Prahy, teď odpočívám doma.
Trápil vás věhlasný ortoped profesor Martens v Antverpách dlouho?
Vůbec mě netrápil. Zákrok trval jen půl hodiny, prováděl ho sám.
Jaké jsou další prognózy?
Řekl mi, že se po téhle operaci dá pokračovat v kariéře. Když všechno půjde hladce, mohl bych podle něho hrát tak za čtyři měsíce. Teď se domluvím s lékaři na Slavii na dalším postupu při rehabilitaci.
Takže o konci kariéry ještě nepřemýšlíte?
Zdaleka ne! Ale v tuto chvíli nemohu říct, jak se definitivně rozhodnu. Uvidím v létě. Když mi to zdravotní stav dovolí, chtěl bych ještě pokračovat. V opačném případě bych na vrcholové úrovni skončil. V tuto chvíli ale nemohu říct vůbec nic, jen to, že chuť hrát fotbal pořád mám.
Viděl jste pondělní derby se Spartou?
Sledoval jsem ho u Standy Vlčka v Bruselu, vyzvedl mě po příletu na letišti. Přiznám se, že jsem byl hodně nervózní, prohrávali jsme a přes velký tlak ne a ne dát gól. Rozhodně jsem si nepřál, aby první tým, který Slavii porazí v novém Edenu, byla zrovna Sparta. Naštěstí Janda vyrovnal, takže jsem si oddechl. Slavia byla určitě lepší, výhru by si zasloužila. K titulu to ale máme i přes remízu o hodně blíž.
Určitě sledujete dění kolem reprezentace. Váš tchán Ladislav Vízek se vyjádřil, že by si vás uměl představit ve funkci manažera národního mužstva. Co vy na to?
Láďa toho napovídá... Bavíme se hypoteticky, protože teď mě zajímá hlavně moje noha. Ale je fakt, že tahle práce by mě zajímala a docela bych ji bral. Záleželo by však na mnoha okolnostech.
Na jakých?
Vždycky jsem říkal, že u fotbalu chci zůstat. Až skončím, pracoval bych pro Slavii, na tom jsme domluvení. Reprezentace je ale vrcholem nejen pro fotbalistu, platí to v jakékoliv funkci. Kdyby se stal šéfem svazu nebo i trenérem národního mužstva Ivan Hašek, s nímž mám výborné vztahy, a oslovil by mě, rád bych mu pomohl. Samozřejmě by záleželo na náplni práce a musel bych být přesvědčený, že to zvládnu a budu platný.
