Hlavní obsah

Před rokem zažil Pekhart úspěšnou baráž s jedenadvacítkou. Teď by si přál reprízu s áčkem

PRAHA

Jednu baráž už zažil. A dokonce úspěšnou. To když se Dovalilovi svěřenci loni v říjnu drali na evropský šampionát jedenadvacítek a do cesty se jim postavilo Řecko. „Doma jsme vyhráli 3:0, v odvetě jsem dával už po osmnácti minutách další gól a nebylo se o čem bavit. Bylo by krásné, kdyby to teď o kategorii výš dopadlo stejně,“ touží mladý legionář z bundesligy Tomáš Pekhart, aby se po roce historie opakovala i s Černou Horou.

Foto: Radek Malina, Právo

Tomáš Pekhart se protahuje po tréninku české reprezentace.

Článek

Na sraz reprezentační áčka přijel zle pokopaný. Dokonce tak, že ho kluboví lékaři Norimberku nechtěli do Prahy za Bílkovým áčkem vůbec pustit.

„Při posledním bundesligovém duelu proti Freiburgu jsem střílel na bránu a český protihráč Pavel Krmaš mně skočil na nohu. V první chvíli jsem myslel, že ji mám zlomenou, pak se ale ukázalo, že jde jen o pořádný hematom, takže jsem utkání dohrál. Druhý den jsem se na ni ale nemohl vůbec postavit,“ líčil Pekhart po příjezdu za spoluhráči z národního týmu svou chvíli hrůzy.

Fotbalový reprezentant Tomáš Pekhartfoto: Právo/Jan Handrejch

O vážné zranění však nejde, což Pekhartovi potvrdil i reprezentační lékař Petr Krejčí. „Do dvou dnů by se měla krevní sraženina vstřebat, takže do pátku budu v pořádku,“ je si Pekhart jistý, že bude nachystán, aby národnímu mužstvu v baráži proti Černé Hoře pomohl.

Dovezl i reference od spoluhráče

Na Černou Horu má totiž docela příjemné vzpomínky. „Před lety jsem proti nim hrál na mistrovství Evropy sedmnáctek. Dostali jsme je hned na úvod a vyhráli jsme 3:0. Pamatuji se, že za ně kopal Jovetič, co teď nastupuje ve Fiorentině,“ vybavil si Pekhart.

Před cestou do Prahy se o Černohorcích bavil i se svým švýcarským spoluhráčem v Norimberku Timmem Klosem¨. „Potkali se totiž v kvalifikační skupině. Ujišťoval mě, že Černohorci mají¨směrem dopředu dobré a nebezpečné hráče, ale v obraně že to žádná sláva není. A navíc mají naturel typický pro všechny Balkánce. Jsou hodně horkokrevní a nechají se snadno vyprovokovat, v čemž by mohla být naše šance.“

V repreezentaci je mu teď lépe

Na barážové téma se Pekhart bavil s chutí, protože v bundeslize moc radosti nezažívá. Norimberk jde totiž po slibném úvodu od porážky k porážce a v tabulce se už propadl na patnáctou příčku. A teď ke všemu prohrál i s konkurentem ze dna tabulky Freiburgem a doma k tomu.

„Už šest kol jsme nevyhráli, dostáváme hloupé góly a propadáme se níž a níž. Teď s Freiburgem jsme inkasovali ve třetí minutě nastavení. A z penalty k tomu. Jakmile ji Cissé proměnil, odpískal sudí konec, takže nebyl čas cokoli s výsledkem udělat,“ popisuje norimberský zmar Pekhart.

A nic na něm nemění, že jeho střela vedla k jedinému gólu. „Někde ho připisují mně, jinde tvrdí, že střelu na čáře ještě tečoval Frantz, ale to nic nemění na tom, že naše vedoucí branka k bodům nevedla. Vlastně dobře, že jsem mohl odjet na reprezentační sraz, protože není nic příjemného po takovéto prohře čtrnáct dnů jen trénovat a čekat na další zápas,“ přiznává Pekhart, že v národním týmu je mu mnohem lépe.

Reklama

Související témata: