Obránce jednadvacítky Gabriel sází stromky, fandí dvojčeti a věří: S Kosovem to bude za tři body

12. října 2021 14:25 - Praha

Obránce fotbalové Sparty Adam Gabriel za pár hodin nastoupí v kvalifikaci ME 2023 hráčů do jednadvaceti let v Českých Budějovicích proti Kosovu, jemuž dal minulý týden ve čtvrtek vítězný gól. V rozhovoru pro Sport.cz vyprávěl nejen o fotbale, ale i svém koníčku sázení stromů, tátovi Petrovi, bývalém reprezentantovi, a upřímném vztahu s dvojčetem Šimonem, který hraje za Žižkov...

 

Vlastimil Vacek, Právo

Za pár hodin hrajete znovu s Kosovem. V čem může být domácí kvalifikační duel těžší, než ten čtvrteční v Prištině?

V Kosovu jsem říkal, že zápas bude o prvním gólu. Nakonec jsem se trefil zrovna já a vyhráli jsme 1:0. Podle mne to bude doma stejné, ale my budeme mít větší podporu fanoušků. První zápas jsme si zanalyzovali, viděli jsme, v čem byl soupeř lepší, jsou velmi dobří s míčem, od stoperů mají dobrou rozehrávku a hrozí hlavně po stranách. Víme ale, v čem jsme je přehráli. O taktice pochopitelně mluvit nebudu. Zápas bude o tom, kdo bude úspěšnější v zakončení. Na tom jsme hodně pracovali. Věřím, že sérii protáhneme na čtyři vítězství a ideálně se čtvrtou nulou vzadu.

Váš otec Petr Gabriel býval vyhlášený pes obranář. Vy sice hrajete také v obraně, ale hodně vás to táhne dopředu. Nemáte s tím někdy u trenérů problémy?

Mám a snažím se hru dopředu i dozadu vyvažovat. Mým hlavním úkolem je defenzíva. Původně jsem hrával v útoku a dával i dost gólů. Časem se to nějak zlomilo. Kluci vyspěli dřív a já jsem si hledal cestu, abych se udržel v týmu. Hrál jsem na kraji zálohy, pak jsem skončil v obraně. Mám dobrou kondici, takže stíhám podporovat útok.

Stoprocentní bilance! Lvíčata prodloužila vítěznou sérii

Byla pro vás jiná volba než fotbal?

Takhle jsem o tom nepřemýšlel. Když hrál táta bundesligu za Arminii Bielefeld, chodili jsme se na něj dívat. Fotbal mě chytil a začal jsem ho hrát.

Lvíčata mají před Kosovem jasno: tři body a nulu vzadu

Působíte velmi spontánně, jste plný energie. Kde se ve vás bere?

Všechno souvisí se vším. Ještě před měsícem jsem byl spoutaný očekáváním, co se mnou bude. Jestli dostanu šanci za áčko. Byl jsem ve stresu, z toho pramenily i křeče, které jsem měl v utkání proti Slovinsku. Snažil jsem se pak víc uvolnit, hledat pozitiva, neupínat se k něčemu, ale brát to tak, že když šance přijde, bude to fajn. Pozitivní energii jsem čerpal i v kabině. Už nejsem svázaný něčím, co ani neovlivním.

Máte hodně nabitý program. Chodíte na lavičku Sparty, odehrál jste pár minut i v Monaku v kvalifikaci Ligy mistrů, pravidelně hrajete za druholigovou rezervu, které se daří, a k tomu reprezentace. Nemáte z toho, jak se říká, v hlavě trochu guláš?

Musel jsem si v hlavě všechno srovnat. Pochopitelně mám nějaké ambice a snažím se dávat tomu maximum. Zároveň si ale uvědomuju, že všechno nebude hned, abych si sám nevytvářel stresové situace, že něco není už teď jak bych chtěl. Ale náročný program mi potíže nedělá. Byl jsem třeba s áčkem ve Zlíně a druhý den jsem šel za béčko. Ve Spartě je pro mne béčko priorita. Daří se nám, a když budu hrát dobře, víc si otevřu dveře do áčka. Jednadvacítka je taková krásná nadstavba.

Čeští fotbalisté se na výhru nad Litvou hodně nadřeli

Twitter@ceskarepre_cz

Fyzicky s tím nemáte problém?

Kdepak, v letní pauze jsem obul tenisky a hodně chodil v přírodě, byl jsem i na horách. Když pak přišla náročná příprava, měl jsem toho občas dost, makám z posledních sil, ale dokážu se z toho dostat. A v tom mi pomáhá i pobyt v přírodě.

Není tajemstvím, že v ní trávíte hodně času. Stíháte při tom náročném programu revitalizovat bývalý uhelný důl, který koupi váš otec Petr?

Stíhám! Našel jsem tam prostor sám pro sebe, abych odešel z prostředí, v němž vzniká stres. Snažím se pomáhat a posouvat revitalizaci někam dál. Když se kvůli covidu nehrály nižší soutěže, béčko Sparty bylo v ČFL, tak jsem měl času mnohem víc a odreagoval jsem se i od nepříjemných myšlenek, co bude. Teď je času méně, ale táta mi dává prostor, abych se realizoval podle možností. Sám tam třeba vybuduje jezírko, z čehož mám velkou radost. Hlásí mi, jak se daří ovocným stromům, které jsme tam vysadili. Sázení stromů mě ohromně baví, když se jim daří, vidíte za sebou výsledek svojí práce.

Záložník Jan Žambůrek v dresu anglického druholigového Brentfordu.

Sport Invest

Co na vaši zálibu říkají spoluhráči v klubu?

Každý člověk má nějakou svoji libůstku. Z pohledu mužstva je podstatné, abych pro ně byl co nejplatnější. Ostatní je moje věc. Mají z toho legraci, ale v dobrém. Třeba Vašek Drchal mi říkal, že když dám gól, koupí sedm stromů a nechá je zasadit. Vojta Patrák zase říká, že jestli ho budu štvát, stromy vykácí a udělá tam parkoviště s obchoďákem (směje se). Je to všechno hec a z něj plynoucí pohoda.

Jak jste k tomuhle zvláštnímu, ale krásnému koníčku vlastně přišel?

Chodil jsem na gymnázium a bylo mi líto, že nemohu pokračovat na vysoké škole. S fotbalem na vyšší úrovni se to nedalo skloubit. Někdo chodí rád za zábavou, nebo si posedět u kávy, případně nakupovat. To mě nebaví. Nerad utrácím peníze za drahé značkové oblečení nebo supermoderní telefony. Mám jeden, který už hodně pamatuje a mně stačí. Abych si udělal radost, vkládám peníze do stromů, i když je to investice na desítky let. Šetřím si i na bydlení.

Trenér české jednadvacítky Jan Suchopárek na stadionu v Jerevanu.

FAČR

Máte dvojče Šimona, také obránce, který momentálně hostuje z Plzně na Žižkově. Fandíte si navzájem?

Jsme dvojčata, takže náš vztah je hodně pevný. Když Šimon odešel před třemi roky ze Sparty do Plzně, ještě víc se utužil. Vlastně jsem ztratil bráchu, už nebyl denně v baráku. Ale pořád si voláme, posíláme vtípky. Hodně prožívám jeho úspěchy i neúspěchy. A on to má stejné, ohromně se podporujeme.

Zahráli jste si někdy vedle sebe?

Za reprezentační devatenáctku proti Mexiku, před dvěma roky pod trenérem Kozlem. Hrál jsem na pravém kraji obrany, Šimon vedle mne na stoperu. Vyhráli jsme 2:1. Sešli jsme se ještě na přípravném kempu jednadvacítky za trenéra Krejčího. Na hřišti je znát, že jsme dvojčata, rozumíme si, bojujeme jeden za druhého. Věřím, že si spolu ještě někdy zahrajeme.

Lvíčata vítězí dál. Kouč byl ale k výkonu kritický

Nedávno jste hráli proti sobě a Viktorka porazila béčko Sparty 3:0...

Brácha mi to nedával nijak zbaštit, jak se říká. Spíš mu bylo líto, že jsem prohrál a já měl radost, že on vyhrál. Zní to zvláštně, ale je to tak. Doma jsme to pak i s tátou probírali na zahradě. Táta fandí oběma stejně. Má z nás radost, někdy až moc velkou, ale je na něm znát, když se jednomu nedaří.

Který z vás je lepší?

Těžko říct, protože každý jsme jiný na hřišti i povahově. Když to budete hodnotit z pohledu reprezentace, mám toho za sebou víc. V ligových zápasech jsem ale daleko za Šimonem, který hrál nejvyšší soutěž na hostování v Mladé Boleslavi a Teplicích. O tom, kdo byl lepší, můžeme mluvit asi po skončení kariéry (směje se).

V čem je povahový rozdíl nejviditelnější mimo hřiště?

Šimon je víc vidět i přes sociální sítě. Umí se lépe oblékat. Něco si koupí, a když se mu to přestane líbit, dostanu to já (směje se). Ve fotbale šel jinou cestou, víc na něj vsadil, ze Sparty přestoupil do Plzně, pak chodil na hostování, o čemž už byla řeč. Já jdu postupnou cestou ve Spartě. Budu rád, když se někdy sejdeme v jednom týmu.

Karel Felt, Právo

Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace


Fotbal na Sport.cz

Na Sport.cz najdete pravidelné novinky a názory expertů ze světa fotbalu. Od domácí Fortuna ligy přes evropské poháry a zahraniční soutěže, jako je Premier League, La Liga, Serie A nebo Bundesliga, až po zápasy české fotbalové reprezentace, která momentálně bojuje v kvalifikaci na MS 2022 v Kataru.