Rubriky:

Itálie

Exslávista Barák léčí zranění, v Udine se uvedl jako zpěvák

27. července 2017 10:33 - Udine/Praha

Idylický start do nového zahraničního angažmá rozhodně vypadá jinak. Přestože se fotbalový talent Antonín Barák už tři týdny chystá v italském Udine, do tréninku s prvním týmem ještě nezasáhl. Stále se totiž potýká s následky zranění, které utrpěl v květnu při tréninku ve Slavii.

 

Profimedia.cz, Profimedia.cz

Je hodně mrzuté vstupovat do nového angažmá, notabene prvního zahraničního, zraněný?

Určitě je to trošku negativní. Ale říkám si, že to tak asi mělo být. Alespoň si po hodně náročné sezóně psychicky odpočinu. Naberu energii a budu se těšit na nový ročník. Italská liga je hodně dlouhá, bude potřeba dostatek sil. Nedělám z toho vědu. Od lidí v klubu cítím velkou podporu. Všichni se každý den ptají, jestli jde všechno správným směrem.

Zranění zadního stehenního svalu jste si přivodil už v květnu. Co je příčinou přetrvávajících potíží?

Během evropského šampionátu jednadvacítek v Polsku jsem si ho před zápasem s Německem obnovil. Vyšetření pak ukázalo, že mám ve svalu ještě větší trhlinu než v první fázi.

V době prvního zranění jste byl ještě hráčem Slavie, nedošlo k podcenění léčby i ze strany klubu?

Vykašlali se na mě. Z jejich strany jsem až na fyzioterapeuta Vaška Sýkoru, který se mi snažil pomoct, cítil nezájem. Platil jsem si vlastního fyzioterapeuta. A když jsem pak slyšel, že nechci poslední zápasy hrát a bojovat o titul, bylo to velké zklamání. Myslím, že jsem Slavii v sezóně pomohl a vydělal jí nějaké peníze, čekal jsem jiné jednání.

Máte daný horizont, kdy se v Udine zapojíte do plného tréninku? Nebo svádíte boj, jehož konec je v nedohlednu?

Trénuju individuálně. Díra ve svalu už se zacelila, tak pracuju s kondičním trenérem a dohlíží na mě fyzioterapeut. Posledních čtrnáct dnů už všechno směřuju k tomu, abych neměl fyzické manko. Jezdím na rotopedu, chodím běhat a ve čtvrtek jsem absolvoval první lehký trénink s míčem. Od středy bych se měl zapojit do plného tréninku.

Vnímáte absenci v přípravě jako velkou komplikaci z hlediska boje o místo v sestavě?

Pokud na tom budu dobře a moje kvalita bude na požadované úrovni, je úplně jedno, jestli ji ukážu později v přátelském utkání nebo v tréninku. Neberu zranění na startu sezóny jako handicap.

Můžete přiblížit podobu dosavadní přípravy klubu?

Já si zkrátil dovolenou a hlásil se v Udine už první červencové pondělí, o tři dny dřív, než byl sraz. Absolvoval jsem důkladnou prohlídku a určil se postup léčby. Kluci se sešli šestého a po dvou dnech standardního režimu začalo soustředění v tréninkovém centru. Měli jsme program přípravného kempu, bydleli jsme na hotelu. A po týdnu jsme se rovnou přesunuli ke Klagenfurtu na čtrnáctidenní kemp. Tři týdny v kuse jsou dlouhé, ale trenér nám vysvětlil, že chce, aby se tým stmelil a vytvořil si náležité vazby.

Jak jste pronikl do tajů italštiny?

Šel jsem trošku připravený, protože jsem měl posledních pět měsíců italštinu dvakrát v týdnu. Učil mě kluk, který je v Praze na vysoké a jehož mamka pochází z Česka. Slovní zásobu nemám špatnou, ale jak člověk moc nemluvil, jsou začátky těžké.

Takže se pouštíte do komunikace se spoluhráči, nebo využíváte pomoci českého parťáka Jakuba Jankta?

Snažím se mluvit sám. Všechno mi ale trošku ztěžuje fakt, že v Udine je specifické nářečí. A klukům pocházejícím přímo z oblasti někdy ani není pořádně rozumět. Nicméně s trenéry mluvím jen italsky, oni ani jinak nekomunikují. A obecně se pokouším o delší souvětí, aby byl vidět pokrok. Když je úplně nejhůř, tak mi pomůže Kuba nebo dva mladí kluci ze Slovenska, kteří jsou v mládežnické klubové akademii. A s některými kluky, jako jsou Švéd Ingelsson, Švýcar Widmer nebo Chorvaté Perica s Beličem, mluvím anglicky.

Musel jste absolvovat nějaký uvítací rituál? Nebo se podobné akce v Itálii nekonají?

Všichni noví kluci si museli stoupnout na židli a zazpívat.

Jak jste nováčkovský křest zvládl?

Nebylo to žádné trápení. Jakub Jankto mi říkal, že minulý rok museli příchozí hráči tancovat, do čehož by se mi nechtělo. Ale se zpěvem nebyl problém. Šel jsem na řadu asi pátý, takže jsem byl nachystaný. Navíc šlo jen o pár desítek vteřin, ne celou písničku. Já zpíval Ať je hudba tvůj lék od Lunetiku. Bylo to fajn, všichni se pobavili, připili jsme si šampaňským. Atmosféra tady je vážně super.

Radek Malina, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Itálie

Filtr článků - Itálie


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..