Článek
Situace byla víc než nepřehledná. Hlavní rozhodčí Kocourek nejspíš na pokyn brankového sudího nařídil penaltu za ruku Štetiny. Pak gólman Rada plácl do hlavy Lafatu a byl vyloučen. Dukla už měla vystřídáno, a tak do brány musel hráč z pole.
Druhá verze praví, že Kocourek ruku Štetiny neviděl a penaltu za ni nepískal. Nechával hrát a poté nařídil penaltu za udeření Rady na Lafatu, který v tu chvíli seděl u sítě uvnitř brány.
A ještě jeden otazník. Rada udeřil Lafatu až v momentě, kdy byl s míčem za brankovou čárou, takže pokud sudí nepískal ruku, nebo faul Lafaty na Radu, tak měl uznat gól a poté potrestat zákrok domácího brankáře na sparťanského útočníka.
Kozel: Hrubá chyba rozhodčího
„Klukovina? Moje reakce na Lafiho asi jo, hloupost. Jenže před tím mě tam okopával jako brambory. Já navíc slyšel písknutí a myslel, že kopeme faul," poukazuje brankář Filip Rada.
„Ruka Štetiny? To snad ne! Podle mě sudí nařídil penaltu za Filipovu reakci. A pak je to hrubá chyba rozhodčího, protože Lafata ležel v brance a byl mimo vápno. Je mi líto. S rozhodčím jsem po zápase nemluvil. Ale přišlo mi, že pískl faul na Filipa, nešel by přece jinak s míčem za čáru," líčí svůj pohled Luboš Kozel, trenér Dukly.
Rébus budou muset rozplést experti na pravidla, své si řekne i komise rozhodčích.
V hlavní roli odchovanci Slavie
Podstatné však je, že došlo k bizarní situaci. V šesté minutě nastavení se proti sobě postavili dva muži, kteří se znají z mládežnických celků Slavie. Střelec Dočkal a brankář z nouze Vrzal.
„Znám ho od dětství, takže vím, že je dost mrštný a do branky vždycky rád chodil. Před tréninkem jsem chodil kopat s ním. Přesto jsem si říkal, že když penaltu dobře umístím, není to přece jen takový gólman, aby se na míč dostal," usmívá se Bořek Dočkal.
„Člověk potřebuje mít před exekucí čistou hlavu, takže nebylo zrovna příjemné, že se do brány převlékal hráč z pole. Pak se do hlavy dostávají myšlenky, které tam v takovou chvíli nepatří," dodává ještě.
„Známe se s Dočkim opravdu dlouho. Filda mi dobře poradil, že penaltu kopne po mé pravé ruce. Možná mi moc nechybělo. Měl jsem tam asi skočit dřív, mohl jsem být slavný. Pak bych šel nejspíš slavit," lituje Ondřej Vrzal.
Mezi tyčemi vypadal jako hokejový brankář, kvůli zlomenině lícní kosti musí nastupovat s obličejovou maskou. „Jsem rád, že můžu na hřiště a nemusím šest neděl sedět na tribuně. Během zápasu je to trochu nepřirozené, ale při penaltě mi maska nevadila."
